Arthur Tedder se narodil roku 1890 v Glenguinu ve Stirlingu, Skotsko. Původně uvažoval o diplomatické kariéře. Po vypuknutí 1. světové války se vrátil z Fidži, kde pracoval jako koloniální úředník, do Evropy. Nastoupil do britské armády a původně sloužil u pěchoty. V únoru 1915 byl zraněn a požádal o přeložení ke Královskému leteckému sboru, kde začal působit od roku 1916. Když válka skončila, zůstal v nově vytvořeném britském Královském letectvu ( RAF ), absolvoval vyšší učeliště a velel bombardovacím eskadrám v Británii i v zámoří, od roku 1936 na Dálném východě a pak byl ředitelem výzkumu na ministerstvu letectví.

Za 2. světové války se po zajetí maršála letectva O. T. Boyda stal nejprve velitelem Středovýchodního velitelství RAF. V této funkci řídil britské letecké operace ve Středomoří a v severní Africe včetně evakuace Kréty, bitvy u El – Alamejnu a operace Crusader. Přispěl významnou měrou k německé porážce v severní Africe. Uplatnil účinnější operační i administrativní postupy a bojovou taktiku, které vedly k posílení úlohy letectva při podpoře pozemních operací Spojenců na tomto bojišti. V březnu 1943 převzal již jako dočasný vrchní letecký maršál velení Spojeneckých leteckých sil ve Středomoří. Zúčastnil se plánování a realizace spojenecké invaze na Sicílii a do Itálie. Svou spoluprací se Spojenci účinným ničením nepřátelských zásobovacích linií za frontou a přímou leteckou podporou se zasloužil o následující spojenecké úspěchy.

Počátkem roku 1944 byl Tedder jmenován zástupcem generála Eisenhowera jako spojeneckého vrchního velitele v západní Evropě a zopakoval v rámci operace Overlord ( invaze do Francie 6. 6. 1944 ) své předchozí výsledky, když bombardováním spojů a dopravních cest německé armády krajně ztížil přístup německým posilám na vyloďovací pláže. Jeho soustředění spojeneckého bombardování na německou dopravní síť v závěrečných měsících války podstatně přispělo k rychlosti spojeneckého postupu do srdce nacistického Německa.

Arthur Tedder byl muž, který úspěšně používal letectvo jako nástroj podpory pozemních jednotek. Šlo tedy o nasazení letectva na operační a taktické úrovni, nikoli jako samostatné zbraně. Srovnání jednotlivých účastníků války k využití letectva by určitě přineslo zajímavý pohled na odlišnosti mající kořeny v řadě faktorů, od geopolitických přes historické a ekonomické. Tedderova významná role ve válečném úsilí Spojenců ukazuje, že nebyly opomenuty žádné možnosti, které narůstající převaha Spojenců nabízela k urychlování porážky Osy.