Paul Henri Spaak se narodil v roce 1899 v Scheerbeeku. Před 2. světovou válkou, ale i během ní působil jako belgický ministr zahraničních věcí. Před vypuknutím válečného konfliktu byl neochvějným zastáncem belgické neutrality a spojeneckým oddílům zakázal vstoupit na území Belgie. Když vojska nacistického Německa vpadla 10. května 1940 do Belgie, apeloval Spaak na Velkou Británii a Francii, aby dodržely své smluvní závazky.

Když poté Belgii bezprostředně hrozila porážka, požádal společně s ministerským předsedou Pierlotem velitele belgických ozbrojených sil krále Leopolda III., aby odešel do Francie a odtamtud pokračoval v odporu proti nepříteli. Král však neuposlechl a zůstal v Belgii, zatímco Pierlot a Spaak odjeli do Velké Británie. Po celou válku pak udržovali v činnosti belgickou exilovou vládu v Londýně. Do Belgie se vrátili po jejím osvobození v září 1944. Spaak sehrál významnou roli při dojednání celních dohod zemí Beneluxu ( Belgie, Nizozemsko, Lucembursko ) v roce 1944 a při zakládaní Organizace spojených národů ( OSN ). Paul Henri Spaak zemřel v roce 1972 v Braine – l´Alleud.