Blamey se narodil ve Wagga Wagga v Novém jižním Walesu v Austrálii. Za 2. světové války působil jako vrchní velitel Australských imperiálních jednotek ( AIF ). V době 1. světové války sloužil jako náčelník štábu, ale v době míru pracoval jako policejní komisař ve Viktorii. V únoru 1940 byl povolán, aby se ujal velení AIF na Středním východě, především snad proto, že byl známou osobností. Roku 1941 přijel do Řecka, kde velel armádnímu sboru Anzac a dohlížel na evakuaci z Kréty a Rhodosu.

Poté byl převelen do Egypta a stal se zástupcem náčelníka štábu na Středním východě, ale ve skutečnosti měl jen malé pravomoci. Po japonském útoku na Pearl Harbor ( 7. prosince 1941 ) se v březnu 1942 vrátil do Austrálie a byl jmenován vrchním velitelem spojeneckých pozemních jednotek, které spadaly pod velení generála MacArthura.

Neustále musel čelit MacArthurovým stížnostem na bojové schopnosti Australanů, ale nedokázal jim vzdorovat. Aby MacArthura uklidnil, byl nucen ujmout se v září osobně velení jednotkám bojujícím na Kokodské stezce. Dohlížel na opětovné dobytí Buny a dále velel australským pozemním jednotkám na Nové Guineji. Australané měli shromažďovat údaje o koncentraci japonských jednotek na Wewaku a na Šalamounových ostrovech. Pod McArthurovým tlakem naplánoval Blamey koncem války australské operace, jež měly omezit izolovaný prostor obsazený nepřítelem a znovu dobýt Borneo. Generál Thomas Blamey zemřel v roce 1951 v Heidelbergu ve státě Victoria v Austrálii.