Základní technické údaje: Třída Northampton

Výtlak: standardní 9 050 t – 9 300 t, plný 12 350 t, rozměry: délka 183 m, šířka 20,1 m, ponor 4,95 m, pohon: turbíny Parsons o výkonu 107 000 shp ( 79 790 kW ), čtyři hřídele, rychlost: 32,5 uzlu, pancéřování: pás 76 mm, paluba 51 mm, věže 38 – 64 mm, barbety 38 mm, velitelská věž 203 mm, výzbroj: devět 203 mm děl, osm protiletadlových děl ráže 127 mm, dvě tříliberní děla a osm kulometů ráže 12,7 mm, letadla: čtyři plovákové letouny, posádka: 1 200 důstojníků a mužů

První americké křižníky podle washingtonské dohody byly dva těžké křižníky třídy Pensacola z roku 1929. Oba se velmi aktivně účastnily 2. světové války, ale jejich konstrukce nebyla příliš úspěšná, protože byla dost stísněná a měla mimořádně nízký volný bok. Jejich výzbroj tvořená deseti 203 mm děly byla příliš ambiciózní a vedla až k mimořádné choulostivosti těchto lodí. Ještě před jejich dokončením se rozběhl projekt zdokonalené konstrukce třídy Northampton. Ta nejen přeskupila baterii hlavní ráže do jednotných devíti děl ve třech trojdělových věží, ale měla o 4,4 m delší trup a vyšší příď pro zlepšení plavebních vlastností.

Ze šesti lodí této třídy byla USS Houston ztracena v březnu 1942 po debaklu v Jávském moři. USS Chicago přežila jatka u ostrova Savo v srpnu 1942, kdy jí japonské torpédo utrhlo větší část přídě. Nicméně Gualdalcanal na ni ještě čekal a po opravách se vbrzku vrátila, aby kryla zásobování ostrova. Poblíž ostrova Rennel byla však potopena leteckými torpédy. Také USS Northampton šla ke dnu v téže oblasti, jen pár mil od ostrova Savo, v hrůzné noční bitvě u Tassafarongy.

Americký svaz pěti křižníků a šesti torpédoborců zde narazil na tzv. Tokijský expres. Japonci byli překvapeni, ale reagovali velmi rychle a rozhodně, využívajíce naplno svůj specializovaný výcvik v nočním boji. Přestože byli omezeni přepravovanými vojsky a zásobami, rozptýlili se do několika skupin a podnikli pustošivý torpédový útok. Zasáhli čtyři z pěti amerických křižníků, ale jen Northampton byl úplně ztracen. Přeživší trojice této třídy, označovaná jako třída Chester, pak vydržela až do 60. let.