Základní technické údaje: Typ Higgins 78 – ft

Výtlak: 35 t, rozměry: délka 23,77 m, šířka 6,32 m, ponor 1,52 m, pohon: tři benzinové motory o výkonu 3 356 kW ( 1 500 bhp ), tři hřídele, rychlost: 41 uzlů, dosah: 555 km při rychlosti 41 uzlů, výzbroj: čtyři 533 mm torpéda, jedno 40 mm dělo a dvě 20 mm děla, posádka: 17 důstojníků a mužů

Původ člunů Higgins typ 78 – ft lze vystopovat od série zkoušek, které provádělo US Navy v roce 1941, aby vybralo nejvhodnější člun z nabídky více uchazečů. Firma Higgins přihlásila soukromě vyvinutý 25,15 m člun odvozený z dřívější konstrukce Sparkmana a Stevense. Během zkoušek bylo hodnoceno šest člunů v nejrůznějších podmínkách. Poté byly tři z nich schváleny do hromadné výroby. Jedním z nich byl i člun firmy Higgins, který měl být přiměřeně zmenšen podle požadavků US Navy na výzbroj.

Tyto úspěšné čluny měly dřevěnou konstrukci s lomenými žebry a pohon třemi benzinovými motory Packard, které se ukázaly pro tento účel jako nejspolehlivější a nejúspornější. Každý měl nést čtyři 533 mm torpéda a čtyři 12,7 mm kulomety. Plně naložený člun mohl plout rychlostí 40 uzlů po dobu jedné hodiny. Američané vytvořili během tří let prakticky z ničeho jádro mohutných pobřežních torpédových sil. Původně byly objednány dva tucty ( dvě eskadry ) člunů Higgins, nyní dlouhých 23,77 m, jejich dodávky však začaly až ve druhé polovině roku 1942. Šest z nich bylo navíc přenecháno Britům a čtyři Sovětům. Nakonec jich bylo postaveno přes 200 a spolu s typem Elco 80 – ft tvořily standardní výzbroj US Navy. Třetí úspěšný typ z předválečné soutěže, člun Higgins o délce 23,77 m, se používal pro výcvik.

Bojová rychlost, už tak závislá na povětrnostních podmínkách, se dále zhoršovala s přidáváním další výzbroje a výstroje. Pro zlepšení situace bylo vyvinuto nové, lehčí torpédo, které mělo těžší bojovou hlavici a vyšší rychlost, ale krátký dostřel. Vypouštělo se spuštěním do vody pomocí jednoduchého mechanismu, takže nebyly potřebné torpédomety. Hlavňová výzbroj byla neoficiálně velmi rozmanitá. Většina později vyrobených člunů měla 40 mm dělo na zádi, 20 mm kanon na přídi a až pět 12,7 mm kulometů. Z některých byla sejmuta torpéda ve prospěch dalších děl a sloužily pak proti Japoncům jako dělové čluny.