Základní technické údaje: Java

Výtlak: standardní 6 680 t, plný 8 087 t, rozměry: délka 155,3 m, šířka 16 m, ponor 6,22 m, pohon: tři parní turbíny Parsons o výkonu 54 000 kW, tři hřídele, rychlost: 31 uzlů, pancéřování: pás 75 mm, paluba 25 – 50 mm, velitelský můstek 125 mm, výzbroj: deset 150 mm děl Bofors, osm protiletadlových děl Bofors ráže 40 mm a osm kulometů ráže 12,7 mm, letadla: dva letouny Fokker C.XI – W, posádka: 526 důstojníků a mužů

Kýl lehkého křižníku Java byl položen v době zuřící 1. světové války v květnu 1916. Na vodu byla spuštěna až o pět let později v roce 1921, ale její zařazení do služby u nizozemského Královského námořnictva proběhlo až v roce 1925. Celkově byla plánována výroba tří jednotek třídy Java, postaveny však byly pouze dvě ( Java a Sumatra, Celebes, jež měla být vlajkovou lodí námořního velitele Nizozemské východní Indie, byla stornována, místo ní byl později postaven lehký křižník De Ruyter ). Již v době výstavby křižníku byla jeho konstrukce zastaralá s nedostatečnou pancéřovou ochrannou a slabou výzbrojí. Krátce po svém zařazení odplula Java do Nizozemské východní Indie.

Lodě třídy Java byly nizozemskou reakcí na japonskou třídu Čikuma z roku 1912. Kdyby byly postaveny v tomto období, byly by jistě jejich parametry vyhovující, ale zpoždění ve výrobě, způsobené 1. světovou válkou a pozdní zařazení udělaly z lodí třídy Java zastaralou konstrukci. Nicméně nizozemské námořnictvo nebylo schopno zařadit do výzbroje lepší plavidla a tak zůstaly jak Java, tak Sumatra ve výzbroji a zapojily se i do bojů 2. světové války.

Java působila na začátku války v Indických vodách, kde jejím hlavním úkolem byl doprovod konvojů. Lehký křižník byl součástí spojeneckých sil ABDA, jemuž velel kontraadmirál Karl Doorman. Java se v rámci svazu ABDA zúčastnila bojů v úžině Badung v únoru 1942, ale to se již blížil její konec. Dne 27. února byla v nočním střetu s japonským svazem zasažena torpédem z křižníku Nachi a ve 23:00 se potopila se ztrátou 500 mužů posádky.