Základní technické údaje: Tirpitz

Výtlak: standardní 42 900 t, plný 52 600 t, rozměry: celková délka 25,5 m, šířka 36 m, ponor 11 m, pohon: parní turbíny o výkonu 138 000 shp ( 102 907 kW ), tři hřídele, rychlost: 29 uzlů, pancéřování: pás 320 mm, paluba 50 – 120 mm, věže a barbety 230 – 355 mm, výzbroj: osm 380 mm děl, dvanáct 150 mm děl, šestnáct 105 mm protiletadlových děl, šestnáct 37 mm protiletadlových děl a sedmdesát 20 mm protiletadlových děl, osm 533 mm torpédometů, letadla: čtyři plovákové letouny Arado Ar 196, posádka 2 530 důstojníků a mužů

Kýl lodi Tirpitz byl položen v říjnu 1936 pod označením Schlachtschiff G. Dne 1. dubna 1939 byla loď spuštěna na vodu a koncem února 1941 zahájila zkušební plavby. Byla takřka po všech stránkách shodná se sesterskou lodí Bismarck, až na drobná vylepšení, jako doplnění dvou čtyřhlavňových torpédometů a zdokonalený systém manipulace s letouny. Po zdlouhavých zkouškách na Baltu byl Tirpitz koncem září 1941 připraven k bojovému nasazení a jeho první akcí bylo křižování ve Finském zálivu, kde měl zabránit vyplutí sovětského Baltského loďstva. Poté byl poslán do norského Trondheimu k narušování spojeneckých konvojů do Murmanska, ale při prvním výpadu nedokázal nalézt konvoj a 9. března 1942 jen těsně unikl poškození torpédonosnými bombardéry Fairey Albacore z britské letadlové lodi HMS Victorious. Jeho následující pohyb byl mnohem úspěšnější, byť ne záměrně, protože přesun na kotviště považovali Britové za známku připravovaného vyplutí na moře. To vedlo k rozpuštění konvoje PQ.17, což umožnilo ponorkám a bombardérům potopit 24 spojeneckých obchodních lodí.

Přestože Tirpitz už žádný další výpad nepodnikl, nešlo nebrat ohled na jeho přítomnost. Royal Navy muselo udržovat v domácích vodách dvě bitevní a jednu velkou letadlovou loď pro případ jeho vyplutí na moře. První z dlouhé řady pokusů o jeho vyřazení byl útok živých torpéd Chariot v říjnu 1942, ale Charioty byly ztraceny při nehodě a nedosáhly ničeho. V září 1943 se Tirpitz ještě jednou vydal na moře, ale jenom k bombardování Špicberk. Později v témže měsíci pronikly dva britské čluny X, neboli miniponorky, zábranami v Altenfjordu a položily pod kýl Tirpitze dvoutunové nálože, které způsobily poškození 380 mm věží a hlavní strojovny.

Oprava trvala do jara 1944, ale právě když se loď 3. dubna vydala na moře, zaútočilo na ní 40 střemhlavých bombardérů Fairey Barracuda z britských letadlových lodí. Tento útok britského námořnictva způsobil vážné škody, ale další dva nálety v červenci a srpnu již mnoho škod nezpůsobily, protože strmé stěny fjordu takřka znemožňovaly přesné bombardování. Nakonec se 15. září podařilo bombardérům RAF Avro Lancaster zasáhnout Tirpitz pumami ráže 5 443 kg, které ji těžce poškodily. Tirpitz musel být přesunut k opravě na jih do Trondheimu, kde další dva nálety Lancasterů vedly k jeho zničení. 12. listopadu 1944 byl zasažen třemi 5 443 kg pumami Tallboy a převrátil se se ztrátou 1 000 členů posádky.