Základní technické údaje: Geleitboote

Výtlak: standardní 710 t, plný 833 t, rozměry: délka 76 m, šířka 8,8 m, ponor 2,5 m, pohon: dvě sady parních turbín o výkonu 10 440 kW ( 14 000 shp ), dva hřídele, rychlost: 28 uzlů, dosah: 2 780 km při rychlosti 20 uzlů, výzbroj: dvě jednohlavňová 105 mm děla, dva dvojhlavňové 37 mm protiletadlové kanony a čtyři protiletadlové kanony ráže 20 mm, posádka: 121 důstojníků a mužů

Tuto skupinu deseti Geleitboote stavěly v letech 1935 – 1936 tři loděnice a přestože oficiální název znamená doprovodné čluny, sloužily v době míru k výcviku na Baltu a všeobecné pobřežní službě. Také jejich válečná role měla spočívat v doprovodu větších lodí při překonávání blokády, takže se svými proporcemi blížily torpédoborcům a v rychlosti a v hlavních parametrech neměly v britském Královském námořnictvu soupeře. Tyto šikovné malé lodě se zdály od pohledu schopnější než větší německé torpédoborce, především díky vysokému volnému boku na přídi a hranaté nástavbě můstku, navazující na štítnice. Na zádi byl sice volný bok nízký, ale záďové 105 mm dělo bylo umístěno na nástavbě ve stejné výši jako přední paluba. Pro plnění svých mírových úkolů nesly množství člunů, spouštěných výložníky místo jeřábů. Protože trávily většinu času plavbou malou rychlostí, byly vybaveny stabilizačními nádržemi a to aktivními, s přečerpávajícími pumpami.

Jejich kvality však zřejmě nesplnily očekávání, protože ještě před válkou byly poměrně nové lodě F1 – F4 a F6 prodlouženy a dostaly převislou příď. F2 a F4 byly odzbrojeny a sloužily jako pomocné lodě, ale u F1, F3 a F6 byla přední paluba prodloužena až na záď, takže získaly nepřerušený vysoký volný bok a mnohem větší vnitřní objem. Dostaly také jména – Jagd, Hai a Königin Luise. Lodě působily jako velitelská plavidla eskader minolovek, měly samy schopnost kladení min, která však většinou není uváděna. V důsledku jejich skromného a převážně nebojového nasazení byly potopeny pouhé čtyři.

Podle plánu měla následovat zajímavé série dvaceti čtyř zvětšených Geleitboote ( G1 – G24 ), vyráběných v německých a nizozemských loděnicích, ale pouze G1 se dočkala položení kýlu, jen aby byla zničena na skluzu při spojeneckém náletu v roce 1943. Podobně jako předchozí řada F měly mít lodě řady G skromnou rychlost a žádná torpéda. Naproti tomu měly nést mohutnější dělostřeleckou výzbroj a až 50 min. Převratnou novinkou pak byla na svou dobu možnost převážet na palubě i vrtulník.