Základní technické údaje: Bismarck

Výtlak: standardní 41 676 t, plný 50 153 t, rozměry: délka 251 m, šířka 36 m, ponor 9,3 m, pohon: parní turbíny o výkonu 138 000 shp ( 102 907 kW ), tři hřídele, rychlost: 29 uzlů, pancéřování: pás 320 mm, paluby 50 – 120 mm, věže a barbety 230 – 355 mm, výzbroj: osm 380 mm děl, dvanáct 150 mm děl, šestnáct 105 mm protiletadlových děl a dvanáct 20 mm protiletadlových děl, letadla: dva plovákové letouny Arado Ar 196, posádka: 2 192 důstojníků a mužů

Prvními plnohodnotnými bitevními loděmi postavenými pro novou německou Kriegsmarine po Hitlerově vypovězení Versailleské smlouvy byly dvě lodě o výtlaku 35 000 tun. Stejně jako u bitevních křižníků vycházela jejich konstrukce úzce z posledních projektů předchozí války, ale s podstatně vyšším výkonem strojů. První loď z této dvojice byla spuštěna na vodu a pokřtěna jménem Bismarck 14. února 1939 ( druhou lodí byl Tirpitz ). Ve skutečnosti byla o 6 000 tun těžší, než povolovaly limity mezinárodní smlouvy, ale větší část nadměrné tonáže šla na rozšíření zásoby paliva. Bismarck byl zařazen do výzbroje v srpnu 1940, ale prošel ještě osmi měsíci výcviku na Baltu, než byl shledán připraveným k výpadu na Atlantik. V květnu 1941 opustil Balt spolu s těžkým křižníkem Prinz Eugen s kursem na Bergen, ale jejich pohyb zjistili probritští Švédové a Admiralita byla varována také na základě analýzy radioprovozu. Proto těžký křižník HMS Suffolk hlídkoval již 23. května v dánských úžinách a zachytil obě německé lodě radarem.

Následující den ráno se britská eskadra bitevních křižníků pokusila přehradit německým lodím cestu, ale Němci se rychle zastříleli. Granáty Prinze Eugena způsobily požár na palubě HMS Hood, jež krátce na to vylétl do povětří, zatímco Bismarck zasáhl můstek HMS Prince of Wales. Britská loď poté dostala rozkaz opustit bojiště a německé lodě mohly pokračovat ve výpadu na Atlantik. Prohlídka lodi však brzy ukázala, že v důsledku poškození pod čarou ponoru je znečištěno velké množství paliva a admirál Lütjens se rozhodl zamířit do Brestu.

V tu noc zaútočily ještě torpédonosné bombardéry Fairey Swordfish z HMS Victorious, ale jediný zásah způsobil jen nepatrnou škodu. Bismarck se svým pronásledovatelům na chvíli ztratil, ale nerozumným odesláním dlouhé radiodepeše byl 26. května odhalen a v tu noc jej zasáhly další Swordfishe z HMS Ark Royal dvěma torpédy, z nichž jedno vyřadilo kormidlo. Následovaly další útoky torpédoborců, sice bez úspěchu, ale Bismarck již byl odsouzen k záhubě, neschopný manévru a plující rychlostí pouhých 5 uzlů. Následujícího dne za úsvitu se na severním obzoru objevily britské bitevní lodě HMS King George V. a HMS Rodney, které v 08:47 zahájily palbu. Britská dělostřelba byla smrtelná a v 09:20 byl Bismarck umlčen. Za tu dobu jen jednou zamířil na HMS Rodney a zasáhl ji několika střepinami. V poslední fázi boje se vzdálenost zmenšila na pouhých 3 660 m a Bismarck byl rozstřílen na kusy. Nakonec jej torpédoval křižník HMS Dorsetshire a v 10:40 se loď potopila.