Základní technické údaje: Admiral Hipper

Výtlak: 13 900 t, rozměry: délka 195 m, šířka 21,3 m, ponor 7,7 m, pohon: tři parní turbíny o výkonu 132 000 HP ( 97 680 kW ), rychlost: 32,5 uzlu, pancéřování: paluba 30 mm, boky 80 mm, výzbroj: osm děl ráže 203 mm, dvanáct protiletadlových děl ráže 105 mm, dvanáct protiletadlových děl ráže 37 mm, osm protiletadlových děl ráže 20 mm, dvanáct torpédometů ráže 533 mm, letadla: tři plovákové letouny Arado Ar 196, posádka: 1 600 důstojníků a mužů

Admiral Hipper dal jméno celé třídě těžkých křižníků Kriegsmarine. Vzhledem ke své značné velikosti téměř 14 000 tun byly tyto lodě slabě vyzbrojené a opancéřované, navíc měly ubohý akční rádius. Ačkoliv byl Hipper zařazen do výzbroje již koncem dubna 1939, nebyl ještě 1. září 1939 bojeschopný. Bojový křest prodělal při obsazování Norska. Dne 8. dubna 1940 došlo k bojovému střetu s britským torpédoborcem HMS Glowworm, během nějž byl Hipper poškozen a britský torpédoborec potopen.

V červnu 1940 se Admiral Hipper společně s loděmi Schranhorst a Gneisenau zúčastnil operace Juno, při níž byly potopeny tři menší britské lodě. Poté se křižník účastnil obchodní války mezi Severním mysem a Špicberkami a potopil nákladní loď. 30. listopadu 1940 vyplul do Atlantiku. Při dvou nasazeních poškodil těžký křižník Berwick a potopil 15 nákladních lodí.

Poté se přesunul do oblasti Norska, kde byl v červenci 1941 neúspěšně nasazen proti konvoji PQ 17. Dne 30. listopadu 1942 vyplul společně s křižníkem Lützow a šesti torpédoborci k útoku proti konvoji JW51B. Na Silvestra se střetl s šesti britskými doprovodnými loděmi, které úspěšně chránily konvoj a dokonce potopily jeden německý torpédoborec a Hipper poškodily. Po ztroskotání této operace nazvané Regenbogen ( Duha ) se Adolf Hitler rozběsnil a o všech velkých válečných lodích prohlásil, že jsou k ničemu. Proto byl Admiral Hipper 1. dubna 1943 vyřazen ze služby, ale v březnu 1944 byl jako školící loď znovu zařazen zpět. 30. ledna 1945 vyplul s 1 530 uprchlíky na palubě z Gdyně do Kielu. Tam byla loď 3. dubna 1945 zasažena při spojeneckém náletu a 3. května byla v docích vyhozena do povětří.