Základní technické údaje: Třída Kageró

Výtlak: standardní 2 035 t, plný 2 490 t, rozměry: délka 118,45 m, šířka 10,8 m, ponor 3,76 m, pohon: dvě sady parních turbín o výkonu 38 776 kW ( 52 000 shp ), dva hřídele, rychlost: 35 uzlů, dosah: 9 250 km při rychlosti 15 uzlů, výzbroj: tři zdvojená 127 mm děla a dvě zdvojená 25 mm protiletadlová děla, dva čtyřhlavňové 610 mm torpédomety, posádka: 240 důstojníků a mužů

Stojí za zmínku, že ve třídě Fubuki měli Japonci torpédoborce s lepšími parametry než britská třída J, ale o deset let dříve. Tento náhlý výkonnostní skok ale přinesl problémy, jak ukázaly následující třídy. Čtyři lodě třídy Akacuki z let 1931 – 1933 měly stejné uspořádání na poněkud kratším trupu, ale pro snížení těžiště se přední komín zkrátil do podoby tlusté roury, loď dostala lehké stěžně a nesla méně hlubinných pum. Hibiki z této skupiny byl prvním japonským celosvařovaným torpédoborcem. Následujících šest lodí třídy Hacuhara bylo zase o něco kratších a přišlo o jedno 127 mm dělo a jeden blok torpédometů se zásobními torpédy. Klesl také instalovaný výkon a rychlost, protože konstruktéři se potýkali s omezeními londýnské dohody. V podstatě opakováním bylo deset lodí třídy Širacuju, opět o něco kratších, dokázaly však posílit torpédovou výzbroj na osm 610 mm torpédometů se zásobními torpédy.

Deset lodí třídy Asašio z roku 1937 se už nemuselo ani formálně ohlížet na dohody a vrátilo se k rozměrům a výzbroji takřka shodným s třídou Fubuki před skoro deseti lety. Přetrvávající použitelnost této konstrukce podtrhla její volba pro nezbytné posílení počtu torpédoborců v rámci válečných příprav. Tak bylo v letech 1938 – 1941 spuštěno na vodu dalších 18 torpédoborců, téměř shodných ale zavalitějších, jako třída Kageró.

V hlavních rysech se příliš nelišily od třídy Fubuki se dvěma stupňovitě umístěnými dělovými věžemi na zádi a jednou na přídi, oddělenou od nástavby můstku zřetelnou mezerou, umožňující velmi široký palebný sektor. Oba torpédomety se mohly přebít velmi rychle z nízkých zásobníků po stranách předního komína a v záďové nástavbě. V letech 1941 – 1943 následovalo opakování v podobě 20 lodí třídy Júgumo. Lodě třídy Kageró se dočkaly plného nasazení a válku přežila jen jediná. K prvním ztrátám patřila Nacušio, potopená ostřílenou americkou ponorkou USS S37 během bojů o Makassar. Další dva, Araši a Hagikaze, byly potopeny celkem pěti torpédy, když se osud obrátil proti Tokijskému expresu u Vella Lavella v srpnu 1943.