Rjúdžó
Základní technické údaje: Rjúdžó
Výtlak: standardní 10 600 t, plný 14 000 t, rozměry: délka: 180,0 m, šířka 20,8 m, ponor 7,1 m, pohon: parní turbíny o výkonu 65 000 shp ( 48 470 kW ), dva hřídele, rychlost: 29 uzlů, pancéřování: nejisté, výzbroj: čtyři zdvojená protiletadlová děla ráže 127 mm a dvanáct zdvojených protiletadlových děl ráže 25 mm, letadla: dvacet čtyři stíhaček A6M Zero a dvanáct bombardérů, posádka: 924 důstojníků a mužů
Podle Washingtonské dohody bylo Japonsko omezeno celkovou tonáží letadlových lodí 80 000 tun, ale lodě pod 10 000 tun se nepočítaly. Proto dospěl štáb námořnictva k závěru, že by stálo za to postavit navíc jednu letadlovou loď v tomto limitu. Původní projekt počítal s lodí o výtlaku 8 000 tun nesoucích 24 letounů, ale štáb dodatečně požadoval doplnit druhý hangár a zdvojnásobit tak počet letadel.
To posunulo standardní výtlak o 150 tun nad limit, ale ostatním signatářům se nic neřeklo, byl to první větší japonský podvod, ale nikoli poslední. I přes nepovelený vyšší výtlak měla nová loď, nazvaná Rjúdžó a dokončená v roce 1933, těžiště příliš vysoko. Byla pak dvakrát přestavěna, dostala dodatečnou obšívku, několik děl bylo sejmuto a příď zvýšena, takže skutečný výtlak se přiblížil 12 000 tunám. Lze si snadno přestavit, že Rjúdžó nebyla u loďstva příliš oblíbená. Nehledě na problémy s vysokým těžištěm měla příliš malou letovou palubu a nesla malý počet letounů. Vzlety a přistávání trvaly kvůli tlačenicím na palubě déle než u jiných lodí. Získané zkušenosti však byly použity při konstrukci Hirjú a Šókaku.
Rjúdžó nebyla součástí hlavních sil při útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941, ale podporovala vylodění na Filipínách. V dubnu 1942 útočila na spojenecké obchodní lodě a o dva měsíce později se účastnila operací proti Aleutským ostrovům, ale její jedinou větší bojovou akcí byla bitva u Východních Šalamounových ostrovů. Rjúdžó byla určena jako předvoj operace k posílení obránců Guadalcanalu a s doprovodem těžkého křižníku a dvou torpédoborců měla odlákat Američany od hlavních sil. Fungovalo to dobře, protože 24. srpna v 9:05 hodin byla zpozorována ze vzduchu, ale jiné pátrací letouny odhalily také Šókaku a Zuikaku. Odpoledne na Rjúdžó zaútočily letouny z lodí USS Enterprise a USS Saratoga. Při perfektně provedeném náletu střemhlavé bombardéry a pět torpédonosných letounů zasypalo letadlovou loď údery a dosáhly odhadem deseti zásahu pumami a dva zásahy torpédy, načež odlétly beze ztrát. Japonské záznamy tvrdí, že loď zasáhlo jediné torpédo, to však stačilo způsobit požár, který ji zachvátil v celé délce. Zablokovalo se také kormidlo a neřiditelná loď byla odsouzena k záhubě. Stačilo ji opustit jen 300 přeživších členů posádky, mezi nimi i kapitán Kato a potopila se asi po čtyřech hodinách.