Základní technické údaje: Richelieu

Výtlak: standardní 41 000 t, plný 47 500 t, rozměry: délka 247,9m, šířka 33,0 m, ponor 9,7 m, pohon: parní turbíny o výkonu 150 000 shp ( 111 855 kW ), čtyři hřídele, rychlost: 30 uzlů, pancéřování: pás 343 mm, paluba 50 – 170 mm, věže 170 – 445 mm, výzbroj: osm 380 mm děl, devět 152 mm univerzálních děl, dvanáct 100 mm protiletadlových děl, dvanáct 90 mm protiletadlových děl, dvacet 37 mm protiletadlových děl a šestnáct 20 mm protiletadlových děl, letadla: tři plovákové letouny, posádka: 1 872 důstojníků a mužů

Aby si Francie udržela postavení mezi ostatními námořními mocnostmi, schválilo francouzské námořnictvo v roce 1935 stavbu dvou bitevních lodí o 35 000 tunách, nazvaných Richelieu a Jean Bart. V zásadě šlo o zvětšené vydání bitevních křižníků Dunkerque a Strasbourg o 26 000 tunách, rovněž s vysokou rychlostí a dvěma čtyřdělovými věžemi na přídi, ale s mnohem těžší výzbrojí a pancéřováním.

Výsledná konstrukce byla jedinečná, ale s dvěma velkými čtyřdělovými věžemi daleko vpředu a se značným rozestupem a s ošklivým dozadu zalomeným kormidlem, který byl součástí zadní nástavby. Byly to však mohutné a dobře pancéřované lodě, jejichž jedinou nevýhodou byla malá vytrvalost, výsledek jejich předurčení zejména pro působení na Středozemním moři.

Richelieu měl velkolepý život, protože ve chvíli pádu Francie v červnu 1940 právě procházel zkouškami v Brestu a podařilo se mu uniknout do severní Afriky. Vydal se do Dakaru a bez poškození přečkal pokus britského motorového člunu svrhnout pod jeho záď čtyři hlubinné nálože. Časně ráno 8. července na něj zaútočilo šest torpédonosných bombardérů  Fairey Swordfish z HMS Hermes. Jedno 457 mm torpédo zasáhlo záď a loď nabrala tolik vody, že nasedla na dno přístavu. Jeho 380 mm děla však zůstala funkční a přesnými salvami pomohla odrazit útok Britů a Svobodných Francouzů, přestože loď byla neschopná plavby a tři z jejích děl byla neschopná palby. Ihned po dokončení oprav loď odplula přes Toulon do Británie, kde se přidala k Home Fleet ve Scapa Flow a doprovázela konvoje do Murmanska k naprosté spokojenosti. V březnu 1944 opustila Home Fleet a byla odeslána do Trincomalee jako součást Východního loďstva. Nezúčastnila se žádné velké bitvy, ale podílela se na mnoha bombardováních pobřeží a několikrát se stala terčem leteckého útoku. S výjimkou krátké opravy v Casablance od října 1944 do ledna 1945 zůstala až do října 1945 ve východoindických vodách, poté se vydala do Indočíny.