Základní technické údaje: Northrop N – 3PB Nomad

Typ: třímístný hlídkový a bombardovací plovákový letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Wright GR – 1820 – G205A o výkonu 820 kW ( 1 100 koní ), výkony: max. rychlost 414 km/h na úrovni hladiny moře, výstup do výšky 4 570 m/14 min a 24 vteřin, dostup 7 315 m, dolet 1 609 km, hmotnost: prázdná 2 808 kg, plná 4 808 kg, rozměry: rozpětí 14,91 m, délka 10,97 m, výška 3,66 m, výzbroj: čtyři pevné 12,7 mm kulomety střílející dopředu, pohyblivý 7,62 mm kulomet v zadní části kabiny a pohyblivý 7,62 mm kulomet ve spodním střelišti, čtyři 227 kg pumy

Společnost v čele s Johnem K. Northropem dosáhla v polovině 30. let úspěchu se svým útočným bombardérem A – 17 pro Americkou armádu, ale v době, kdy došlo k fúzi s firmou Douglas Aircraft Company, začaly obchody váznout. Mezi řadou existujících projektů se ovšem nacházel i dvouplovákový letoun, jenž se koncepčně již zmíněnému útočnému bombardéru s kolovým podvozkem velmi blížil. Protože Northrop pevně věřil v budoucí objednávku tohoto typu ze strany Námořních sil Spojených států, trval na jeho dalším vývoji. Počátkem roku 1940 se s tímto projektem ve Spojených státech amerických seznámila norská nákupčí komise, která hledala vhodný typ hlídkového/bombardovacího hydroplánu, jenž by působil v norských pobřežních vodách, kde by představoval hrozbu pro německé válečné lodě, bezostyšně tudy proplouvající.

Přímo z rýsovacího prkna si Norové objednali 24 strojů pod označením Northrop N – 3PB. Dříve než mohly být letouny zákazníkovi dodány, padlo v období duben – červen 1940 samostatné Norsko za oběť německé invazi. Sériová výroba již značně pokročila a projevili o ni zájem Britové. Řadě norských pilotů se totiž podařilo před Němci uprchnout ze země, takže vznikl projekt vytvoření perutě norských dobrovolníků, bojujících po boku Královského letectva. Jednotka, pod označením 330. peruť, vznikla 25. dubna 1941 v Reykjavíku. O měsíc později dorazila z Kanady norská nákladní loď Fjordheim, jež vyložila 18 strojů N – 3PB. Po vyložení a sestavení v reykjavickém hangáru pro hydroplány, následovaly 2. června první letové zkoušky.

Norské posádky na těchto plovákových strojích, známých nyní pod jménem Nomad, operovaly z Reykjavíku, Akureyri a Bordeyri při doprovodech konvojů a na protiponorkových hlídkách. Ve stavu perutě zůstaly Nomady více než rok, později je doplnily létající čluny Consolidated Catalina. Mnoho z prvních konvojů z Islandu okolo Severního mysu do severoruských přístavů v letech 1941 – 1942 doprovázely letouny Nomad pro prvních 240 km jejich pouti. V červenci 1942 tyto hydroplány například napadly dva číhající dálkové průzkumné stroje Focke – Wulf Fw 200 a zahnaly je na útěk. Navzdory úspěšné službě nebyly ale Nomady stavěny pro nasazení na dalekém severu, takže větší dolet a lepší vlastnosti létajících člunů vedly v lednu 1943 k jejich vyřazení. Typ N – 3PB Nomad není možné zaměňovat s letounem Northrop 8 – A5 Nomad, což byly nadbytečné americké bombardéry A – 17, dodávané na základě Smlouvy o půjčce a pronájmu Spojencům, především pak do jižní Afriky.