Základní technické údaje: North American P – 51D

Typ: jednomístný dálkový stíhací letoun, pohonná jednotka: řadový pístový motor Packard Rolls – Royce Merlin V – 1650 – 7 V – 12 o výkonu 1 112 kW ( 1 490 koní ), výkony: max. rychlost 704 km/h ve výšce 7 620 m, výstup do výšky 9 145 m/13 min, dostup 12 770 m, dolet 3 347 km, hmotnost: prázdná 3 232 kg, plná 5 262 kg, rozměry: rozpětí 11,28 m, délka 9,85 m, výška 3,71 m, výzbroj: šest 12,7 mm kulometů v křídlech, na závěsech dvě 454 kg pumy nebo šest 127 mm neřízených raket

Jeden ze skutečně nejslavnějších stíhacích letounů 2. světové války, North American P – 51 Mustang, vznikl původně roku 1940 na základě britského požadavku. Prototyp NA – 73 poprvé vzlétl s motorem Allison V – 1710 – F3F o výkonu 820 kW ( 1 100 koní ), v říjnu téhož roku. Následující dva roky letoun zkoušelo pod názvem XP – 51 Americké armádní letectvo, do výzbroje ho ale nezařadilo. Většina z těchto stíhaček raných verzí se dostala do služeb britského letectva ( 620 letounů s označením Mustang Mk.IA a Mustang Mk.II ).

Vysoká rychlost a mimořádný dolet je předurčily k podpoře pozemních jednotek. Po vstupu Spojených států amerických do války začlenilo i USAAF tyto letouny do výzbroje, nechalo ale 148 stíhaček P – 51 vybavit čtyřmi 20 mm kanony a pumovými závěsníky pod křídly. Letouny se tak proměnily v bitevníky s označením A – 36A. Mezitím Britové nechali u čtyř strojů Mustang vestavět do draku letounu motor Rolls – Royce Merlin, což neuvěřitelným způsobem zvýšilo výkony letounu. Ve Spojených státech zredukovali výzbroj na čtyři kulomety ráže 12,7 mm a roku 1942 zařadili 310 takto upravených strojů s motorem Allison V – 1710 – 81 o výkonu 895 kW ( 1 200 koní ) do výzbroje jako P – 51A. Po úspěchu přestavěného letounu s britským motorem se ve Spojených státech amerických rozjela licenční výroba této pohonné jednotky, jako Packard Merlin V – 1650. Motory se staly srdcem nové verze letounu P – 51B, již vzniklo v Inglewoodu 1 988 kusů a prakticky shodného modelu P – 51C, v texaském Dalasu postavili 1 750 těchto strojů.

U pozdějších verzí došlo k návratu šestice kulometů, zvětšila se i kapacita palivových nádrží, dolet vzrostl na 3 347 km, což stíhačkám umožnilo doprovázet americké bombardéry při náletech až nad Berlín. U verze P – 51D konstruktéři snížili hřbet trupu za kabinou a nad pilotní prostor umístili kapkovitý kryt. Britské letectvo zařadilo do výzbroje P – 51 s motory Merlin jako Mustang Mk.III ( P – 51B a P – 51C ) a Mustang M.IV ( P – 51D ). Nejrychlejší verzí, jíž za války vzniklo 555 kusů, se stala odlehčená modifikace P – 51H, dosahující maximální rychlosti 784 km/h. Celkem výrobní závody dokončily 15 586 letounů P – 51, z nichž 7 956 strojů bylo verze P – 51D a 1 337 letounů prakticky shodné modifikace P – 51K, která se lišila pouze vrtulí Aeroproducts.