Základní technické údaje: Grumman F4F – 4 Wildcat

Typ: jednomístný palubní stíhací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Pratt a Whitney R – 1830 – 86 o výkonu 894,8 kW ( 1 200 koní ), výkony: max. rychlost 512 km/h, počáteční stoupavost 594 m/min, dostup 10 638 m, dolet 1 239 km, hmotnost: prázdná 2 624 kg, plná 3 607 kg, rozměry: délka 8,76 m, rozpětí 11,58 m, výška 3,61 m, výzbroj: šest pevných 12,7 mm kulometů v křídlech, FM – 2 měl čtyři kulomety a závěsníky pro dvě 113 kg pumy nebo šest 127 mm neřízených raketových střel

Když se 2. září 1937 poprvé vznesl prototyp jednomístného námořního stíhacího letounu Grumman XF4F – 2 dosahoval maximální rychlosti o pouhých 16km/h vyšší než Brewster F2A – 1, takže teprve po vestavění motoru XR – 1830 – 76 s dvoustupňovým kompresorem do slibného draku, dosáhl modifikovaný letoun XF4F – 3 při zkouškách u letectva Námořních sil Spojených států rychlosti 537 km/h

V srpnu 1939 si zákazník objednal 54 sériových F4F – 3, z nichž dostal do konce roku dvaadvacet z nich. Tyto stroje sloužily u perutí VF – 4 a VF – 7. Následovalo pětadevadesát F4F – 3A s jednostupňovým kompresorem a motory R – 1830 – 90. Roku 1939 si Wildcaty objednalo francouzské letectvo, ty ale převzala Velká Británie. U letectva Královského námořnictva stíhačky sloužily pod jménem Marlet, do boje se dostaly již v průběhu roku 1940. Letecké složky Námořních sil a Sboru námořní pěchoty USA užívaly během prvních měsíců války proti Japonsku své F4F velmi intenzivně, mnoho strojů ovšem protivník zničil na zemi. V mnoha jiných případech ale Wildcaty zaznamenaly pozoruhodné úspěchy.

Roku 1942 se do výzbroje dostala verze F4F – 4 s ručně sklápěnými křídly a neozbrojená dálková průzkumná modifikace F4F – 7s doletem větším než 5 633 km. Letouny F4F – 4 vyráběly rovněž společnosti General Motors jako FM – 1 a v modifikované podobě a se silnějším motorem jako FM – 2, určené ke službě na doprovodných letadlových lodích. Stroje FM – 1 a FM – 2 se dostaly i do Velké Británie, kde sloužily jako Wildcat Mk.V a Wildcat Mk.VI. Stíhačky F4F – 4 se značně angažovaly v bitvách v Korálovém moři a nad ostrovem Midway. Celkem vzniklo ( mimo prototypy ) 7 885 Wildcatů všech verzí, do čehož je započteno i 5 237 FM – 1 a FM – 2 firmy General Motors a 1 100 letounů pro Velkou Británii.