Základní technické údaje: Boeing B – 29A

Typ: desetimístný těžký strategický bombardovací letoun, pohonná jednotka: čtyři hvězdicové pístové motory Wright R – 3350 – 57 o výkonu 1 641 kW ( 2 000 k ), výkony: max. rychlost 576 m/h ve výšce 7 620 m, výstup do výšky 6 095 m – 38 min, dostup 9 695 m, dolet 6 598 km, hmotnost: prázdná 32 369 kg, plná 64 003 kg, rozměry: délka 30,18 m, rozpětí 43,36 m, výška 9,01 m, výzbroj: střelecká věž se čtyřmi 12,7 m kulomety na přídi, věže se dvěma 12,7 mm kulomety pod přídí, na horní a spodní straně zadní části trupu, v zadní střelecké věži 20 mm kanon a dva 12,7 mm kulomety, max. 9 072 kg pum

Vývoj těžkého bombardovacího letounu Boeing B – 29 Superfortress zahájil v roce 1940 požadavek Armádního leteckého sboru Spojených států na zbraň schopnou hájit celou polokouli, tedy na letoun, který by dokázal dopravit 2 000 liber ( 907 kg ) pum do vzdálenosti 8 582 km při maximální rychlosti 644 km/h. Po japonském útoku na Pearl Harbor Spojené státy začaly postupně překonávat svůj izolacionismus, projekt dostal zelenou a 21. září 1942 vzlétl první XB – 29. Obrovský čtyřmotorový středoplošník přitáhl pozornost, takže již o rok později přišla objednávka na velkou sérii.

Podle plánů americké generality se měly tyto stroje soustředit pod velením XX. velitelství bombardovacího letectva na základnách v Indii a Číně, odkud by zasahovaly výhradně proti Japonsku. První YB – 29 pro operační zkoušky se k 58. bombardovacímu křídlu dostal v červenci 1943 a o tři měsíce později přišly první sériové B – 29 – BW. O sériovou výrobu se podělily podniky společností Boeing, Wichita ( BW ), Bell, Marietta, Martin, Omaha a nový Boeingův závod v Rentonu. První čtyři skupiny B – 29 dorazily do Indie počátkem roku 1944, nálet na Bankok podnikly 5. června, přímo nad japonské ostrovy zamířily o deset dní později. Během prvních devíti měsíců používali Američané B – 29 především k denním výškovým náletům, 9. března je ale poprvé nasadili z pěti nových základen na Marianských ostrovech v nočním hloubkovém útoku se zápalnými pumami. Při prvním z těchto náletů zahynulo v Tokiu 80 000 lidí. Do konce války přišly ještě dvě další významnější verze tohoto bombardéru. B – 29A – BN se čtyřmi kulomety v horní střelecké věži zaměřené dopředu a se zvětšeným rozpětím nosných ploch a B – 29B – BA se sníženým množstvím hlavňové výzbroje a se zvětšenou kapacitou pumovnice.

Letouny B – 29 – 45 – MO z 393. bombardovací perutě pojmenované Enola Gay a Bocks Car svrhly ve dnech 6. a 9. srpna první atomové a vodíkové pumy v historii. Na Hirošimu dopadla puma pojmenovaná Little Boy, Nagasaki se stalo obětí zbraně se jménem Fat Man. Svržení těchto zbraní značně uspíšilo konec 2. světové války. Celkem vzniklo 3 970 bombardérů B – 29 všech verzí, z nichž se mnohé zúčastnily ještě války v Koreji v letech 1950 – 53.