Základní technické údaje: Messerschmitt Me 262A – 1a

Typ: jednomístný přepadový stíhací letoun, pohonná jednotka: dva turboreaktivní motory Junkers Jumo 109 – 004B – 4 o tahu 8,82 kilonewtonu ( 900 kg ), výkony: max. rychlost 870 km/h ve výšce 7 000 m, počáteční stoupavost 1 200 m/min, dostup 11 000 m, dolet 845 km, hmotnost: prázdná 4 000 kg, plná 6 775 kg, rozměry: délka 10,61 m, rozpětí 12,5 m, výška 3,83 m, výzbroj: čtyři 30 mm kanony MK 108 v přídi

Messerschmitt Me 262, který se stal jedním z prvních bojových letounů s turboreaktivním pohonem na světě, vznikl jako výsledek předválečných studií plynové turbíny v Německu. Vývoj začal v roce 1938 a kostra letounu se dočkala dokončení roku 1941. K dispozici ale nebyly motory firmy Junkers, první let 18. dubna proto stroj absolvoval s pístovým motorem Jumo 210G. Startu s turboreaktivními pohonnými jednotkami Junkers 109 – 004A – 0 o tahu 8,23 kilonewtonu ( 840 kg ) se dočkal až prototyp Me 262 V3 dne 18. července 1942. První prototypy ještě používaly podvozek s ostruhovým kolečkem, po zahájení sériové výroby roku 1943 se již standardem stal třístopý podvozek přídového typu.

Po Hitlerové přání přeměnit Me 262 v bombardovací letoun schopný oplácet Britům jejich nálety, se vývoj stíhací verze značně zpomalil a do služby u Luftwaffe se dostal až v druhé polovině roku 1944. Výzbroj stíhačky Me 262A – 1a Schwalbe ( vlaštovka ) tak, jak jí v říjnu 1944 začalo používat Kommando Nowotny, tvořila čtveřice 30 mm kanonů. Následovala verze Me 262A – 1a/U1 s dalšími dvěma 20 mm kanony, Me 262A – 1a/U2 pro stíhání za špatného počasí a neozbrojený průzkumný typ Me 262A – 1a/U3.

Letoun Me 262A – 2a Sturmvogel vnikl jako bombardér schopný přepravovat 500 kg pumu, zachována ale zůstala výzbroj čtyř 30 mm kanonů. Zajímavá byla dvoumístná verze Me 262A – 2a/U2 s vpředu ležícím bombometčíkem. Ještě před koncem války zaznamenaly stíhačky Me 262 určité úspěchy v boji proti spojeneckým bombardérům ve dne i v noci, technikům se podařilo vyvinout i neřízené rakety vzduch – vzduch. Němci tedy sice Spojencům vzdorovali zarputile, rány, jež však utrpěli angloamerickým bombardováním továren a letišť, znemožnily skutečné rozvinutí hrozby, jež proudové stíhačky pro spojeneckou vzdušnou převahu potenciálně znamenaly.