Základní technické údaje: Junkers Ju 290A – 5

Typ: devítimístný námořní průzkumný letoun, pohonná jednotka: čtyři hvězdicové vzduchem chlazené pístové motory BMW 801D o výkonu 1267,7 kW ( 1 700 koní ), výkony: max. rychlost 440 km/h ve výšce 6 000 m, výstup do výšky 1 000 m/4,2 min, dostup 6 000 m, dolet 6 150 km, hmotnost: prázdná 27 700 kg, plná 45 000 kg, rozměry: délka 28,64 m, rozpětí 42 m, výška 6,83 m, výzbroj: šest 20 mm kanonů MG 151/20 ve spodní gondole, dvou hřbetních věžích, zadním střelišti a dvou bočních střelištích, jeden 13 mm kulomet ve spodní gondole, pumy nebyly obvykle přepravovány

Přímým vývojem z civilního a vojenského transportního letounu Ju 90 vznikl Junkers Ju 290, jenž měl v roce 1942 nahradit bombardéry Focke – Wulf Fw 200 Condor, ukazující se v konfrontaci se stíhačkami britské RAF nad blízkými moři okolo Evropy jako příliš pomalé a zranitelné. Vývoj Ju 290 si vyžádal velké množství práce, protože v rámci projektu měl mít letoun zachovanou transportní schopnost, takže první námořní průzkumné Ju 290A – 1 se objevily až počátkem roku 1943. Jejich vybavení zahrnovalo mimo jiné námořní rádio, vyhledávací námořní radar FuG 200 Hohentwiel a druhou střeleckou věž HDL 151 s kanonem MG 151/20.

V tomtéž období se zformovala nová dálková průzkumná skupina FAGr 5, jež koncem léta 1943 zařadila ke své první letce, operující od 15. října z francouzského Mont de Marsan, tři nové Ju 290A – 2. Následovalo pět Ju 290A – 3 s výkonnějšími motory BMW 801D a pět Ju 290A – 4 s modernizovanými střeleckými věžemi. V listopadu došlo k aktivaci druhé letky, která využívala více než 6 100 km dlouhého doletu svých Ju 290 k dálkovým letům nad Atlantikem, kde pátrala po konvojích, o nichž pak informace předávala vlastním ponorkám. Počátkem roku 1944 převzala FAGr 5 jedenáct Ju 290A – 5 se zesíleným pancéřováním a 20 mm kanonem na místě původního bočního kulometu a asi deset Ju 290A – 7. V tomto případě již šlo o skutečné protilodní letouny schopné přepravovat pod křídly a trupem tři dálkově naváděné střely Henschel Hs 293A nebo Fritz X.

U těchto letounů se objevila i nová příď, umožňující zkombinovat střeliště 20 mm kanonu s anténním systémem aparatury FuG 200. Dokončení se ovšem dočkaly pouze tři Ju 290A – 9 s redukovanou výzbrojí a zvětšenými palivovými nádržemi, díky nimž stoupl dolet až na 8 000 km. Poté, co se štěstí v bitvě o Atlantik přiklonilo neodvratně na stranu Spojenců a Němci v srpnu 1944 ztratili své francouzské základny, přesunula se FAGr 5 na východ a začala působit jako transportní jednotka. Několik jejich Ju 290 podniklo dálkové lety do Mandžuska, kam dopravovaly speciální zásilky. Zpět se vracely s deficitními, pro Německo životě důležitými surovinami.