Základní technické údaje: Nakadžima Ki – 84 – Ia

Typ: jednomístný stíhací letoun/stíhací bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Nakadžima Ha – 45 o výkonu 1 342 kW ( 1 800 koní ), výkony: max. rychlost 631 km/h ve výšce 6 120 m, výstup do výšky 5 000 m/5,9 min, dostup 10 500 m, dolet 1 695 km, hmotnost: prázdná 2 660 kg, plná 3 890 kg, rozměry: délka 9,92 m, rozpětí 11,24 m, výška 3,39 m, výzbroj: dva 12,7 mm kulomety Ho – 103 v přídi, dva 20 mm kanony Ho – 5 v křídlech, na závěsech pod křídly dvě 250 kg pumy

Za vůbec nejlepší japonskou stíhačku posledního válečného roku, zastoupenou dostatečným  počtem letounů, odborníci považují typ Nakadžima Ki – 84 Hajaté ( vichřice ). Tento typ dosahoval nejenom velmi dobrých letových výkonů, ale i výzbrojí dostačující na to, aby mohl ničit těžké americké bombardéry. Prototyp poprvé vzlétl až v dubnu 1943 a okamžitě se setkal u japonských armádních pilotů s nadšeným přijetím.

Následovaly zdlouhavé a důkladné zkoušky, které značně zpozdily nasazení nového stroje do aktivní služby. Sériová výroba začala u společnosti Nakadžima ve městě Ota v dubnu 1944. Předsériové stroje se dostaly do výzbroje 22. sentai v Číně již o měsíc dříve. Krátce poté již letouny Ki – 84 – I, ve spojeneckém kódu nazývané Frank, používalo dalších deset jednotek sentai, jež je nasadily na Filipínách proti americkým jednotkám. Ve snaze urychlit výrobu této skvělé stíhačky otevřela Nakadžima nový závod a bombardéry B – 29 útočící proti japonským městům dostaly brzy možnost konfrontace s novým ničitelem bombardovacích letounů.

Ki – 84 – Ic s dvojicí 20 mm kanonů v přídi a se dvěma 30 mm kanony v křídlech. Význam nového typu pro japonské letectvo nejlépe vykreslí fakt, že v posledních 17 měsících války stihly továrny dokončit celkem 3 382 letounů a to i navzdory těžkým ranám, jež průmyslu země vycházejícího slunce zasazovaly nálety amerických bombardérů. Po zničení továrny v Musaši, kde se vyráběly motory firmy Nakadžima, musela být výroba přesunuta jinam.