Základní technické údaje: Savoia – Marchetti S.M.79 – II

Typ: pětimístný torpédový letoun, pohonná jednotka: tři hvězdicové vzduchem chlazené pístové motory Piaggio P.XI RC o výkonu 745,7 kW ( 1 000 koní ), výkony: max. rychlost 435 km/h ve výšce 3 650 m, dostup 7 000 m, dolet 2 000 km, hmotnost: prázdná 7 600 kg, plná 11 300 kg, rozměry: rozpětí 21,2 m, délka 16,2 m, výška 4,1 m, výzbroj: tři 12,7 mm kulomety Breda – SAFAT ve dvou hřbetních a jednom spodním střelišti, 7,7 mm kulomet Lewis v odsunovacím hrbu za kabinou, závěsy pro dvě 450 mm torpéda nebo 1 250 kg pum

Třímotorový letoun Savoia – Marchetti S.M.79 Sparviero ( krahujec ) vznikl vývojem z osmimístného dopravního typu z roku 1934, do služby u italského královského letectva vstoupil jako konvenční bombardér roku 1937 a operačně se poprvé osvědčil v rámci bombardovacích jednotek formace Aviacion del Tercio, jež působila po boku nacionalistických sil za španělské občanské války. Již roku 1937 prošel letoun S.M.79 v Gorizii zkouškami s cílem zjistit jeho možnou adaptaci na torpédonosný stroj. Létal při tom s jedním 450 mm torpédem na závěsníku pod trupem.

Následujícího roku proběhly zkoušky s dvojicí torpéd, jež vyvrcholily zařazením typu S.M.79 – II do služby jako standardního torpédového stroje italského královského letectva. Po vstupu Itálie do války v červnu 1940 sloužily u 14. Stormi se základnami v Itálii, na Sicílii, Sardinii a v Libyi. Letouny prakticky nevyšly z bojového nasazení při útocích proti lodím, přičemž první akci absolvovaly již 13. – 14. června, kdy 19 strojů z jednotek 9. a 46. Stormo zaútočilo proti francouzským lodím u pobřeží Riviéry. Během invaze na Krétu projevovaly mimořádnou aktivitu S.M.79 z formací 92. Gruppo a 281. Squadriglia, jež si za cíl vzaly boj proti spojenecké námořní přepravě v Egejském moři. Poté se většina letounů dostala do Libye, odkud Italové napadali britské námořní síly ve středním Středomoří a také námořní základnu na Maltě.

Mezi potopenými loděmi britského královského námořnictva si S.M.79 na své konto připsaly torpédoborce HMS Husky, HMS Jaguar, HMS Legion, HMS Southwall, poškodit se jim podařilo i bitevní loď HMS Malay a letadlové lodě HMS Indomitable a HMS Victorious. Valnou většinu těchto plavidel Italové zasáhli při útocích proti konvoji známému jako operace Pedestal. Čtrnáct obchodních lodí a těžká ozbrojená eskorta se tehdy pokoušely ulehčit obklíčené Maltě. Z významných pilotů letounů Savoia S.M.79 můžeme jmenovat kapitány Buscagliu, Cimicchiho, di Bellu a Meleyho. Modernizovanou verzí se stala modifikace S.M.79 – III s demontovanou spodní gondolou, ale zato s pevným, dopředu střílejícím 20 mm kanonem. Přestože tyto letouny pro zájmy Osy ve Středomoří vykonaly velké služby, trpěly podobně jako ostatně většina italských letounů nízkou úrovní nutné údržby, nebylo ničím neobvyklým, když v určitém okamžiku stála větší část bojového stavu Sparvieri mimo aktivní službu. Přes všechny tyto nedostatky musíme S.M.79 počítat mezi vůbec nejvýkonnější torpédonosné letouny, sloužící za 2. světové války ve Středomoří.