Základní technické údaje: Piaggio P.108

Typ: čtyřmotorový bombardovací letoun, pohonná jednotka: čtyři hvězdicové motory Piaggio P.XII – RC35 o výkonu 1 500 HP ( 1 120 kW ), výkony: max. rychlost 430 km/h ve výšce 4 200 m, dostup 8 500 m, dolet 3 520 km, hmotnost: prázdná 17 325 kg, plná 29 885 kg, rozměry: délka 22,3 m, rozpětí 32 m, výška 6 m, výzbroj: až šest kulometů SAFAT ráže 12,7 mm v různých pozicích, dva dálkově ovládané kulomety ráže 12,7 mm ve vnějších motorových gondolách, až 3 500 kg pum v pumovnici

Piaggio P.108 byl jediným italským čtyřmotorovým bombardovacím letounem v období 2. světové války. První let se konal 24. listopadu 1939. P.108 byl projektován pro čtyři verze, ale jen jediná – P.108B, bombardovací verze, se vyráběla ve větším počtu.

Další verze vznikla jako civilní dopravní letadlo pro třicet dva cestujících, ale byla přepracována na vojenský transportní letoun pro padesát šest vojáků. Verze P.108B byla zavedena do výzbroje v květnu roku 1941, ale až o rok později byla zařazena ke 274. dálkové bombardovací letce, jež však vinou technických potíží, nemohla nasadit více než sedm nebo osm těchto letounů.

Bombardovací letoun Piaggio P.108 podnikl několik nočních náletů na Gibraltar a alžírské přístavy v průběhu spojenecké operace Torch ( vylodění spojeneckých vojsk v severní Africe ) v listopadu 1942. Technicky byla zajímavá instalace dálkově ovládaných střelišť s kulometem ráže 12,7 mm v zadním díle obou motorových gondol. V srpnu 1943 byla výroba po pouhých 163 kusech zastavena. S letounem P.108B se podle výpovědí pilotů špatně manévrovalo a trpěl řadou technických potíží. Přes 95 % strojů bylo při kapitulaci Itálie zničeno. Zbytek létal v letectvu Mussoliniho fašistické republiky ( RSI ), anebo byla provozuschopná letadla přímo zařazena do výzbroje Luftwaffe.