Macchi C.200 Saetta
Základní technické údaje: Macchi C.200 Saetta
Typ: jednomístný stíhací letoun/stíhací bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Fiat A 74 RC 38 o výkonu 649 kW ( 870 koní ), výkony: max. rychlost 504 km/h ve výšce 4 500 m, výstup do výšky 4 000 m/4,55 minuty, dostup 8 900 m, dolet 570 km, hmotnost: prázdná 1 960 kg, plná 2 395 kg, rozměry: rozpětí 10,58 m, délka 8,25 m, výška 3,05 m, výzbroj: dva 12,7 mm kulomety Breda – SAFAT v přídi, na závěsech pod křídly dvě 150 kg pumy
Stíhačka Macchi C.200 konstruktéra Maria Castoldiho vznikla v důsledku předválečného nedostatku výkonných motorů jako podmotorovaná a nedostatečně vyzbrojená, takže když roku 1939 vstoupila do služby, nedosahovala ani bojové hodnoty Hurricanu, zařazeného do perutí RAF o dva roky dříve. Když dostala jednotka 4. Stormo své první stíhačky C.200, vyjádřili její příslušníci přání co nejdříve začít létat na strojích CR.42 a skutečně roku 1940 na tyto dvojplošníky přešli. Letoun C.200, který dostal jméno Saetta ( blesk ), se poprvé vznesl 24. prosince roku 1937, za řízením seděl Giuseppe Burei. V polovině roku 1941 již stíhačky tohoto typu tvořily výzbroj jednotek 1., 2. a 4. Stormi, později přibyly 54. Stormi a 8., 12., 13., 21. a 22. Gruppi, v továrnách Macchi, Breda a SAI Ambrosini vzniklo celkem 1 200 sériových strojů.
K 10. červnu 1940, kdy Itálie vstoupila do války, měly stíhačky C.200 ve výzbroji dvě Stormi přímo v Itálii, jež se zapojily v září do bojů nad Maltou. Tam italské letectvo utrpělo těžké ztráty, které se ještě zvětšily v době řecké kampaně, kdy musela Luftwaffe podpořit svého schlíplého spojence italské královské letectvo, urychleným vysláním X. leteckého sboru do oblasti Středomoří. Stíhačky C.200 se silně angažovaly na bojích v severní Africe, kde příliš nezaostávaly za ranými verzemi stíhaček Hurricane Mk.I, ty ovšem vláčely nadváhu dodatečně namontovaných tropických filtrů.
V důsledku spojeneckých útoků na italská letiště se však bojeschopnost italského královského letectva rychle snižovala, stejně jako početní stavy použitelných C.200. Padesát jedna stíhaček Saetta z jednotky 22. Gruppo operovala od srpna 1941 na východní frontě v oblasti Oděsy. Zde italské stroje proti zastaralým sovětským letounům obstály, především v první fázi kampaně, velmi dobře. V září 1943, tedy v době uzavření příměří, již ale italské královské letectvo nedalo dohromady více než 33 provozuschopných stíhaček C.200.