Základní technické údaje: Latécoére 298D

Typ: dvoj/třímístný bombardovací a torpédonosný plovákový letoun, pohonná jednotka: řadový pístový motor Hispano – Suiza 12Ycrs – 1 o výkonu 656 kW ( 880 koní ), výkony: maximální rychlost 290 km/h ve výšce 2 000 m, výstup do výšky 1 500 m/ pět minut a 42 vteřin, dostup 6 500 m, dolet 800 km, hmotnost: prázdná 3 071 kg, vzletová 4 800 kg, rozměry: rozpětí 15,5 m, délka 12,56 m, výška 5,26 m, výzbroj: dva pevné 7,5 mm kulomety v křídlech a pohyblivý ručně ovládaný 7,5 mm kulomet v zadním střelišti, 500 kg pum nebo jedno 670 kg torpédo či hlubinná nálož

Z přibližně desítky typů francouzských plovákových letounů roku 1939 sehrál hlavní roli v bitvě o Francii roku 1940  letoun Latécoére 298. Celokovový robustní stroj se dvěma plováky původně zkonstruovali pro službu na palubě hydroplánového nosiče Commandant Teste. Prototyp poprvé vzlétl 8. května 1936 a do začátku 2. světové války si francouzské letectvo objednalo 81 strojů,  z nichž dostalo 53. Mnohá letadla sloužila u letek T1 v Berre a T2 v Cherbourgu a sedmnáct Latécoére 298B a Latécoére 298D se sklopnými ( B ) či pevnými křídly ( D ) působilo u letek HB1 a HB2 na palubě lodě Commandant Teste.

Dne 22. listopadu 1939 si francouzské letectvo objednalo dalších 65 letounů Latécoére 298, novou letku, T3, ale vytvořilo již 15. září 1939 a letku T4 dne 15. ledna 1940. Dne 10. května 1940, tedy v okamžiku německého útoku proti Francii, disponovalo francouzské námořní letectvo 60 Latécoére 298. Všechny letouny sloužily u pobřežních jednotek, protože loď Commandant Terste plnila v té době jiné úkoly. Přibližně polovina francouzských hydroplánů působila na pobřeží Kanálu, zbytek pak ve Středomoří. Počátkem francouzské kampaně poskytovaly Latécoére 298 krytí spojeneckým jednotkám při obsazování belgického Walcherenu, při evakuaci Boulogne tyto stroje  podnikaly střemhlavé i klasické bombardovací nálety na postupující německé kolony.

Dne 23. května například osmnáct hydroplánů s 500 kg pumami střemhlav zaútočilo na řadu strategických mostů na severu Francie, v důsledku protiletadlové palby se čtyři z nichž již nevrátili. Počet službyschopných letounů prudce klesal až na celkových 27, takže 3. června 1940 došel rozkaz o jejich nasazení pouze v noci. Ještě 6. června přesto podnikla T2 se svými letouny poblíž Abbeville denní nálet proti německým vojskům. Do uzavření příměří přišlo francouzské letectvo o dalších sedm Latécoére 298, na alžírské jezero Lac d Oubeira se přesto přesunulo 30 strojů, včetně přeživších z T2. Výroba obnovená roku 1942 dodala Vichistickému letectvu dalších přibližně třicet  Latécoére 298F shodných s verzí Latécoére 298D.