Základní technické údaje: Breguet 693

Typ: dvoumístný lehký útočný bombardovací letoun, pohonná jednotka: dva hvězdicové pístové motory Gnome – Rhone 14M – 6/7 o výkonu 522 kW ( 700 koní ), výkony: maximální rychlost 490 km/h ve výšce 5 000 m, dolet 1 350 km, hmotnost: prázdná 3 010 kg, vzletová 4 900 kg, rozměry: rozpětí 15,37 m, délka 9,67 m, výška 3,19 m, výzbroj: 20 mm kanon Hispano – Suiza a dva 7,5 mm kulomety Darne zaměřené dopředu, další kulomet téhož typu v pohyblivém horním střelišti, v zadní části trupu, pevný 7,5 mm kulomet střílející ze spodní části trupu dozadu a u pozdějších modelů po jednom pevném 7,5 mm kulometu v zadní části každé motorové gondoly, až 400 kg pum

Breguet 690 vznikl jako reakce na požadavek francouzského ministerstva letectví, jež roku 1934 chtělo dvoumotorový stíhací letoun. Soutěže se zúčastnila celá řada firem, vítězným se pak stal projekt Potez 630. Breguetův návrh se vyznačoval největší hmotností a motorickou výkonností ze všech účastníků. Jeho konstruktéři věřili, že tak vytvoří víceúčelovější konstrukci. Vývoj Breguetu 630 začal roku 1935, prototyp dokončili roku 1937 a 23. března 1938 absolvoval první let. Letoun dosahoval vyšších výkonů než Potez 630 a Breguet získal zakázku na sto lehkých útočných bombardérů.

Výsledný Breguet 691 byl ladný samonosný středoplošník celokovové konstrukce s motory na křídlech a trupem s krátkou přídí, jímž připomínal britský Bristol Beaufigter. Za křídlem se typ zužoval k ocasním plochám s dvojitými směrovými kormidly. Změna z Bre.690 na Bre.691 nepředstavovala problém. Stačilo odstranit prostor navigátora a nahradit ho malou pumovnicí. Ze zkoušek Bre.691 ovšem vysvitlo, že pohonné jednotky Hispano – Suiza neoplývají spolehlivostí, po dokončení 78 Bre.691 se proto objevil prototyp Bre.693.01 s motory Gnome – Rhome 14M – 6/7. Těchto strojů vzniklo celkem 230, pozdější modifikace typu Bre.693 dostala dodatečnou výzbroj dvou dalších 7,5 mm kulometů, po jednom v zadní části každé motorové gondoly, což zvýšilo obranyschopnost letounu.

Uspokojení zahraničního zájmu o Bre.690 překazila německá invaze do Francie. Dokončení se ale dočkal jediný Bre.694.01, trojmístný průzkumný typ, jejž okamžitě převzalo francouzské námořní letectvo. Bre. 694 se od původního Bre.690 lišil pouze motory Gnome – Rhome 14M – 4/5, zachován zůstal pracovní prostor navigátora, letoun neměl pumovnici. Bre.695 se shodoval s typem Bre.694 ve všem s výjimkou motorů. Konstruktéři použili pohonné jednotky Pratt a Whitney SB4G Twin Wasp Junior. Instalace zahraničních motorů se jevila jako velmi žádoucí, dodávky francouzských pohonných jednotek se totiž po německém vpádu do země staly velmi nejistými. Nakonec vzniklo 50 Bre.695, jež v červnu 1940 ještě stihlo převzít 18. seskupení francouzského letectva ( Groupement 18 ). Jako prototypy vznikly i Bre.696 a Bre.697, zamýšlený dvoumístný lehký bombardér a dvoumístný těžký stíhací letoun. V boji se Bre.693 ukázaly jako mimořádně zranitelné a téměř polovina jich byla ztracena.