Základní technické údaje: M. B. 152

Typ: jednomístný stíhací letoun, hmotnost: prázdný 2 020 kg, plný 2 680 kg, rozměry: délka 9,10 kg, rozpětí 10,55 m, výška 3,95 m, pohonná jednotka: hvězdicový motor Gnome – Rhone 14N – 25 o výkonu 1 080 HP ( 805 kW ), výkony: max. rychlost 515 km/h ve výšce 4 000 m, dostup 10 000 m, dolet 600 km, výzbroj: dva kulomety MAC 1934 ráže 7,5 mm, dva kanony HS 404 nebo čtyři kulomety ráže 7,5 mm

V červenci roku 1934 se společnost Avions Marcel Bloch zúčastnila veřejné soutěže na moderní celokovový jednoplošník vypsané francouzským letectvem. Původně byla vítězem firma Morane – Saulnier. Blochův M. B. 150 měl v průběhu této soutěže vážné potíže a ani se mu nepodařilo vznést se do vzduchu. Přesto se Bloch nevzdal a důkladně přepracoval původní návrh. Přestože tento typ dosahoval dobrých výkonů, byl pro sériovou výrobu naprosto nevhodný a proto bylo nezbytně nutné provést další zásadní úpravy konstrukce.

Jako M. B. 151 vzlétl tento model poprvé v srpnu 1938 a následně začal náběh výroby. Během té doby vyvinuli inženýři z firmy Bloch, která se mezitím stala součástí státního koncernu SNCASO zdokonalený model M. B. 152. SNCASO pak dostal zakázku na celkem 160 kusů M. B. 151 a 340 kusů M. B. 152, ale výroba byla stále pomalá, takže v září 1939 bylo dodáno jen 120 M. B. 151 a M. B. 152. Ke konci listopadu 1939 již bylo konečně dodáno 358 letounů, avšak to ještě neznamenalo, že budou bojeschopné.

Dobré polovině strojů chyběly vrtule nebo optické zaměřovače, některým dokonce obojí. To se měnilo jen pomalu, takže piloti se nemohli v době německého útoku spolehnout na své potenciálně výkonné stíhačky a proto neměli nejlepší výsledky. Po porážce Francie používalo toto letadlo šest letek vojenského letectva vichistického režimu. Poté co v listopadu 1942 Německo okupovalo i zbytek Francie, putovaly M. B. 151 a M. B. 152 do Rumunska a do německých leteckých škol.