Základní technické údaje: Letov Š.328

Typ: dvoumístný bombardovací/průzkumný letoun, rozměry: délka 10,4 m, rozpětí 13,7 m, výška 3,4 m, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Bristol Pegasus IIM – 2 o výkonu 474 kW ( 635 koní ) stavěný v licenci firmou Walter, výkony: max. rychlost 280 km/h ve výšce 1 800 m, dostup 7 200 m, dolet 700 km, hmotnost: prázdný 1 680 kg, plný 2 675 kg, výzbroj: čtyři 7,7 mm kulomety dva pevné v horním křídle a dva pohyblivé v zadním prostoru posádky, 500 kg pum

Československá letecká firma Letov začala roku 1932 pracovat na víceúčelovém dvouplošníku určeném pro finské letectvo. Výsledný Letov Š.328 zkonstruovali jako dvojplošník se stejným rozpětím obou nosných ploch, pevnými podvozkovými nohami a zcela konvenční ostruhou. Za sebou ve dvou oddělených prostorech pro posádku působili pilot a pozorovatel/střelec. Prototyp Š.328F pro Finsko dokončili roku 1933, pohon zajišťoval motor Bristol Pegasus IIM – 2 o výkonu 433 kW ( 580 koní ). Výzbroj tvořila dvojice těžkých 7,7 mm kulometů v horním křídle a dvě další zbraně stejné ráže na oběžném kruhu v zadním prostoru posádky.

Finsko nakonec žádné sériové stroje nepřevzalo, politické změny a zvyšující se napětí ve střední Evropě ale dovedly roku 1934 československé Ministerstvo národní obrany k zahájení výroby pro potřeby vlastních leteckých sil, u nichž měl stroj sloužit jako bombardovací/průzkumný, i když se od samého počátku počítalo s tím, že poslouží i jako těžká noční stíhačka. Pod označením Š.328 vzniklo celkem 445 letounů, z nichž většinu do své výzbroje zařadila po 15. březnu 1939, kdy došlo k okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem, i Luftwaffe a nově vzniklé letectvo Slovenské republiky ( Slovenského štátu ), malé množství později převzalo Bulharsko

Celkem se dokončení dočkalo 470 letounů všech verzí, v čemž je započítáno i třináct nočních stíhaček Š.328N, jejichž výzbroj tvořila čtveřice pevných kulometů v horním křídle a dvojice pohyblivých zbraní, ovládaných střelcem. Firma Letov plánovala vývoj verze Š.428, jež měla vzniknout úpravou konstrukce Š.328 pro standardní pohonnou jednotku Avia Vr – 36 ( licenčně vyráběný motor Hispano – Suiza 12Nbr ) o výkonu 485 kW ( 650 koní ). Výzbroj měly tvořit čtyři pevné kulomety. Slovenské Š.328 se podílely na útoku proti Polsku na podzim roku 1939 a operační nasazení je čekalo i na východní frontě roku 1941. Když roku 1944 došlo na Slovensku k povstání proti fašistické proněmecké vládě, uprchl velký počet slovenských pilotů na letounech Š.328 do Sovětského svazu, kde se zapojili do boje proti Německu.