Základní technické údaje: Saro Lerwick

Typ: šestimístný průzkumný létající člun středního doletu, pohonná jednotka: dva vzduchem chlazené hvězdicové pístové motory Bristol Hercules II o výkonu 1 026 kW ( 1 375 koní ), výkony: maximální rychlost 348 km/h ve výšce 1 220 m, počáteční stoupavost 268 m/min, dostup 4 265 m, hmotnost: prázdná 12 928 kg, vzletová 15 060 kg, rozměry: rozpětí 24,63 m, délka 19,39 m, výška 6,1 m, výzbroj: 7,7 mm kulomet v přední střelecké věži, dva 7,7 mm kulomety v horní střelecké věži a čtyři 7,7 mm kulomety v zadní střelecké věži, 907 kg pum, min či hlubinných náloží

Přitažlivý kompaktně navržený dvoumotorový létající člun Saro Lerwick ( město na Šetlandských ostrovech ) stvořili jeho konstruktéři jako odpověď na specifikaci R.1/36, požadující námořní průzkumný letoun středního doletu. Ve službě tento typ ovšem zcela zklamal. Konstrukce, jež poprvé vzlétla před rokem 1938, v té době ještě s dvojitými směrovými ocasními plochami, se od samého počátku vyznačovala směrovou nestabilitou, snahou za letu se třást a vybočovat ze směru. To ovšem zcela znemožňovalo použití na hlídkových trasách nad mořem, kde piloti požadovali klidný let, do něhož nebylo třeba příliš zasahovat.

Z těchto důvodů konstruktéři použili jednoduché směrové kormidlo s větší plochou, ke zlepšení mizerných letových vlastností ale téměř nedošlo. Od sedmého vyrobeného stroje proto došlo k rekonstrukci křídla, zvětšení průměrů vrtulí a instalaci hvězdicových motorů Hercules II, které se ale pro použití u námořního letounu ukázaly nevhodné. Zkoušky potvrdily, že letové vlastnosti Lerwicku jsou nadále velmi špatné, při přistání dokonce hrozilo poškození nosných ploch. Navzdory všem problémům nakonec vzniklo 21 sériových strojů, jež v prosinci 1939 převzala 209. peruť v Obanu. Jednotka s letouny podnikla pouze několik, ne plně operačních letů, poté padlo rozhodnutí v dalším vývoji typu již nepokračovat. Posledních osm vyrobených létajících člunů Lerwick poháněly motory Hercules IV, úplně poslední stroj dokončili v listopadu 1940. Jeden Lerwick sloužící u 240. perutě, byl 20. února 1940 ztracen, další letouny působily u 4. operační výcvikové jednotky v Invergordonu.