Základní technické údaje: Gloster Gladiator

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový motor Bristol Mercury VIIIA o výkonu 850 hp ( 625 kW ), výkony: rychlost ve výšce 4 450 m 414 km/h, dostup: 10 210 m, dolet: 708 km, hmotnost: prázdný 1 562 kg, plný 2 206 kg, rozměry: délka 8,36 m, rozpětí 9,83 m, výška 3,53 m, výzbroj: dva kulomety Browning ráže 7,7 mm

Gloster Gladiator byl posledním stíhacím dvojplošníkem Royal Air Force ( RAF ). Jeho prototyp poprvé vzlétl v září 1934, první sériová letadla se k jednotkám začala dodávat v roce 1937. Kromě 151 kusů verze Mk.I pro RAF bylo 147 strojů této řady vyvezeno do zahraničí, přestože Gladiator byl ve srovnání se svými jednoplošnými vrstevníky zastaralý.

Verzi Mk.I brzy vystřídala verze Mk.II, která měla třílistou vrtuli, elektrický startér, prachový filtr motoru i silnější motor. Bylo vyrobeno asi 100 kusů verze Mk.II v provedení palubního letadla na letadlové lodi. V době vypuknutí 2. světové války byl Gladiator ve srovnání s modernějšími jednoplošníky jako například Messerschmitt Bf 109, bez šancí a proto ho RAF nasazovala jen na vedlejší bojiště, jako například v oblasti Středozemního moře.

Sea Gladiatory dostala i obrana Norska, kam byly obě verze převeleny z oblasti Středozemního moře, kde si udělaly dobré jméno při obraně Malty. Celkem bylo vyrobeno 746 Gladiatorů všech verzí.