Základní technické údaje: Gloster Meteor F Mk.I

Typ: jednomístný přepadový stíhací letoun, pohonná jednotka: dva truboreaktivní motory Rolls – Royce Welland I o tahu 7,56 kilonewtonu ( 771 kg ), výkony: maximální rychlost 668 km/h ve výšce 3 050 m, dostup 12 190 m, hmotnost: prázdná 3 692 kg, vzletová 6 257 kg, rozměry: rozpětí 13,11 m, délka 12,57 m, výška 3,96 m, výzbroj: čtyři, projektováno až šest 20 mm kanonů Hispano pod přídí

Jediným spojeneckým proudovým letounem, jenž ještě před koncem války získal operační statut, se stal Gloster Meteor. Ve službě u britského Královského letectva zůstal po dalších 15 let. Konstrukce Georga Cartera vycházející z ministerské specifikace F.9/40 dostala vzhledem k nízké výkonnosti turboreaktivních pohonných jednotek 40. let pod křídla dva motory. Vzniklo celkem osm prototypů.

První poháněly motory Rover W.2B, druhý Power Jets W.2/500, třetí turboreaktivní motory s axiálními kompresory Metrovick F.2, čtvrtý měl motory W.2B/23, pátý Halford/de Havilland H.1, šestý DH Goblin, sedmý prototyp používal rovněž jednotky Goblin, došlo u něj ale k rekonstrukci kormidel, osmý létal s motory Rolls – Royce W.2B/37 Derwent I. První prototyp sice vznikl nejdřív a prošel již v červenci 1942 v Newmarketu pojezdovými zkouškami, jako první se ale vnesl až 5. března 1943 v Cranwellu pátý prototyp. V rámci první sériové objednávky vzniklo 20 letounů Meteor Mk.I s turboreaktivními motory s obráceným prouděním a odstředivými kompresory Rolls – Royce  W.2B/23 Welland I, přibližně polovina z nich se v červenci 1944 dostala do výzbroje 616. perutě v Culmheadu.

Později se peruť přesunula do Manstonu, odkud začala  operovat proti létajícím pumám V – 1. Prvního úspěchu letoun dosáhl 4. srpna. Následně se peruť přesunula do Belgie, kde operovala společně s 504. perutí s letouny Meteor Mk.III, rovněž s motory Welland, nově ale s odsunovatelnou kapkovitou kabinou. Jeden sériový Meteor Mk.I se lodí dostal do Spojených států amerických výměnou za americký Bell YP – 59A. Spojenci si letouny vyměnili pro srovnávací zkoušky. Další stroj se dočkal adaptace na motory Rolls – Royce Trent, s nimiž se stal prvním turbovrtulovým letadlem na světě. Poprvé ale vzlétl až 14 dní po skončení války.