Základní technické údaje: Fairey Albacore

Typ: třímístný námořní torpédonosný bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Bristol Taurus II o výkonu 794,2 kW ( 1 065 koní ), výkony: maximální rychlost 259 km/h ve výšce 2 134 m, výstup do výšky 1 829 m/osm minut, dostup 6 309 m, dolet 1 320 km, hmotnost: prázdná 3 266 kg, vzletová 5 715 kg, rozměry: rozpětí 15,24 m, délka 12,13 m, výška 4,65 m, výzbroj: jeden pevný, dopředu střílející 7,7 mm kulomet Vickers a dva pohyblivé 7,7 mm kulomety Vickers K v zadní části kabiny, 457 mm torpédo nebo 907 kg pum

Ač měl Fairey Albacore nahradit letoun Fairey Swodrfish, jeho předchůdce ho zcela zastínil, ve skutečnosti ovšem Albacore vznikl jako zjemnělá a zdokonalená verze slavného Swordfishe. Na rozdíl od svého předchůdce měl Albacore zakrytou kabinu, což poskytovalo posádce větší pohodlí a hvězdicový motor Bristol Taurus, který letounu dával větší výkony navzdory nepoměrně větší hmotnosti.

Poprvé tento typ vzlétl v prosinci 1938. První prototyp používal kolový podvozek, u druhého zkoušeli plováky. Na rozdíl od Swordfishe se ale jablečné jadérko, kteréžto přezdívky se Albacore musel nevyhnutelně dočkat, nikdy nedočkalo jiného nasazení než s koly. Do služby u Námořního letectva Královského námořnictva se Albacory dostaly roku 1940, celkem vzniklo 798 letounů. První bojovou akcí typu se v září 1940 stal nálet na Boulogne. Velké množství Albacorů operovalo výhradně  pouze z pozemních základen, okamžik slávy pro tento typ ale nastal ve chvíli, kdy se v březnu 1941 za bitvy u mysu Matapan podařilo Albacorům z paluby letadlové lodě HMS Formitable těžce poškodit italskou bitevní loď Vittorio Veneto.

O něco později použili Britové Albacory jako bombardéry v západní poušti. Letouny v obavách před zničujícími útoky nepřátelských stíhaček operovaly pouze v noci, i přesto ale sehrály významnou roli v aktivitách směřujících k bitvě u El Alamejnu v říjnu 1942. Z palub letadlových lodí Albacory působily v severním Atlantiku, Polárním moři, Středomoří a Indickém oceánu. Určitou roli měly tyto stroje i jako podpůrné letouny při invazních operacích, především na Sicílii, ale také v Itálii a severní Francii. V posledním z jmenovaných příkladů je používaly perutě Královského kanadského letectva.