Karel Čurda se narodil v roce 1911 ve Staré Hlíně u Třeboně. Absolvent speciálního parašutistického výcviku byl v lednu 1942 vybrán do skupiny OUT DISTANCE, k jejímuž vysazení došlo na konci března 1942. Její členové, Adolf Opálka, Ivan Kolařík a Karel Čurda, se po seskoku rozešli k příbuzným. Čurda se svým velitelem Opálkou zkontaktoval pomocí první záchytné adresy knihaře Vojtíška v Lázních Bělohrad. Ten ho odkázal do Pardubic do bytu Václava Krupky, kde přebýval Alfréd Bartoš, velitel skupiny SILVER A. Z Pardubic vedla cesta do Prahy k Moravcovým a dále pak do Plzně, kde se účastnil operace CANNONBURY – náletu na Škodovy závody.

Po atentátu na Heydricha se skrýval u své matky v rodné vsi, kde přečkal několik policejních prohlídek. Denně se z novin a rozhlasu dovídal jména popravených. Již třetí den po atentátu byla popravena rodina třetího člena výsadku Kolaříka. Represe vyvrcholily 10. června 1942 vypálením Lidic a o dva dny později Čurdu zasáhla zpráva o popravě celé rodiny dalšího parašutisty Oldřicha Pechala. Strach a nabídka beztrestnosti podpořená přimlouváním matky a sestry jej přiměly nastoupit cestu zrady. Nejprve napsal na četnickou stanici v Benešově anonymní dopis, ve kterém označil za atentátníky jistého Kubiše a Gabčíka. Když represe ustaly, vydal se 16. června do Prahy, kde se přihlásil na gestapu. Učinil rozsáhlou výpověď především o síti podporovatelů parašutistů v Praze, Pardubicích, Plzni i Lázních Bělohrad. Následnými výslechy bylo zjištěno i místo úkrytu československých parašutistů a ti pak 18. června 1942 padli v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Čurda sám přistoupil na spolupráci, přijal německou státní příslušnost a osobní dokumenty na jméno Karel Jerhot. Aktivně se zapojil do hledání a navázání kontaktu se členy skupiny ANTIMON. Přispěl k dopadení a zatčení velitele výsadku BIVOUAC Františka Pospíšila a byl nasazen i proti veliteli BARIA Josefu Šanderovi. Oženil se s Marií Bauerovou, příbuznou jednoho z příslušníků gestapa a dle dostupných materiálů se stále více oddával alkoholu. Po válce byl odsouzen mimořádným lidovým soudem k trestu smrti a 29. dubna 1947 popraven.