V době, kdy nacistické Německo plánovalo vyhlazovací tábory a konečné řešení židovské otázky, židovský básník a vůdce skupiny Lechi Avraham Stern domlouval spolupráci s nacisty. Jak k tomuto snad největšímu paradoxu židovských dějin během 2. světové války mohlo dojít a měl Stern pro svoji zradu nějaké ospravedlnění? Avraham Stern se narodil v roce 1907 ve Suwalkách v carském Rusku ( dnes v Polsku ). Už na střední škole vedl dramatický kroužek a byl redaktorem studentských novin. Ve znalosti židovských dějin hravě překonával i své učitele. Napsal desítky básní, ze kterých čišela touha po mučednictví a o životě ve Svaté zemi.

Po vypuknutí 2. světové války se většina židů v Palestině rozhodla držet pohromadě s Brity v boji proti nacismu. Stern se však rozhodl jinak. V roce 1940 založil skupinu Lechi ( Bojovníci za svobodu Izraele ). Ta měla jediný cíl, bojovat proti Velké Británii. Sterna urážely například imigrační kvóty do Palestiny. Podle něj, přeci nemohl nikdo zakazovat židům, aby žili v zemi svých předků. Trval na protibritském boji, který po vítězném koci povede ke vzniku nezávislého židovského státu. Trvalý nedostatek peněz skupina Lechi řešila bankovními loupežemi. Kromě nich však také prováděla atentáty na britské policisty i bombové útoky, které však byly spíše kontraproduktivní. Při nich totiž umírali i židé, takže v již v roce 1941 měla Lechi v řadách vlastního národa většinu odpůrců.

Spojencem skupiny Lechi v boji proti Britům se podle úvahy nepřítel mého nepřítele, je můj přítel, měla stát fašistická Itálie a nacistické Německo. V září 1940 se Stern v Jeruzalémě sešel s jedním z agentů Benita Mussoliniho a navrhl mu, že jestliže mu Italové pomou vyhnat Brity z Palestiny, izraelská země se stane spojencem Osy. Po řadě italských porážek v severní Africe se nakonec Stern rozhodl raději spolupracovat s nacisty. V prosinci 1940 vyslal jednoho ze svých agentů do Bejrútu na setkání s Hitlerovými vyslanci. Stern v návrhu spolupráce vyjádřil sympatie s nacistickým plánem na Evropu bez židů a ocenil nacistický postoj k vybudování židovského státu. Adolfa Hitlera vnímal pouze jako jednoho z řady antisemitských utlačovatelů, ne jako někoho, kdo si dal za cíl židy vyhladit.

Avrahama Sterna v tu dobu však už usilovně hledaly britské bezpečnostní složky po celém území Palestiny. Byl tak nucen se skrývat a často měnit svůj úkryt. Nakonec se přestěhoval do telavivského bytu ve městské čtvrti Florentin, pronajatého dvěma členy skupiny Lechi – Mošem a Tovou Svorajovými. Dne 12. února 1942 obklíčila policie dům. Stern se pokusil ukrýt ve skříni, ale byl objeven. Když Tovu Svorajova odváděli z bytu k přistavenému autu, uslyšel tři výstřely. Avraham Stern byl zastřelen bez soudu.