Základní technické údaje: Obice da 210/22 modello 35

Ráže: 210 mm, délka vlastní zbraně: 5 m, hmotnost: přepravní 24 030 kg ( dva díly ), bojová 15 885 kg, rozsah náměru: od 0° až + 70°, odměr: 75°, počáteční rychlost střely: 560 m/s, dostřel: 15 407 m, hmotnost střely: 101 kg nebo 133 kg

Ke konci 30. let se italská armáda rozhodla obnovit značnou část svého parku dělostřeleckých zbraní, který v té době spíše připomínal velké dělostřelecké muzeum. Armáda vybrala dvě nové a skutečně moderní konstrukce. Jednou z nich byl kanon ráže 149 mm, druhou houfnice ráže 210 mm. Houfnici navrhla armádní organizace Servizio Tecnici Armi e Munizioni ( STAM ), vyráběly ji společnosti Ansaldo a Pozzuoli. Houfnice nesla označení Obice da 210/22 modello 35 ( houfnice ráže 210 mm, s délkou hlavně 22 ráží, model 35 ). Prototyp vznikl v roce 1935, ale až v roce 1938 houfnici přijali do výzbroje. Armáda objednala 346 kusů těchto zbraní. Houfnice měla účelnou a moderní konstrukci. Její lafeta měla rozevírající opěrná ramena, zbraň se převážela na dvounápravovém podvozku se čtyřmi koly.

U houfnice v bojové poloze se kola zdvihla do výše a celá hmotnost zbraně spočinula na palebné točně, jejíž svislá osa byla totožná s osou otáčení horní lafety. Zbraní se tak po zvednutí sloupků, které zajišťovaly ukotvení lafetových ramen v terénu, dalo otáčet v rozsahu 360°. Problém však spočíval v tom, že se jednalo o první italskou konstrukci tohoto druhu a italský průmysl neměl dostatečné výrobní kapacity pro potřebné tempo výroby. Navzdory dobrým úmyslům musela italská armáda do války vstoupit se zastaralým dělostřeleckým parkem, který postrádal jakoukoliv moderní výzbroj. Do podzimu 1942 armáda dostala pouhých 20 houfnic modelu 35, z nichž 5 sloužilo v Itálii a zbytek v Sovětském svazu. Tento stav věcí byl částečně dán vývozem houfnic do Maďarska, nepochybně výměnou za suroviny a potraviny. Maďaři pokládali za nutné na zbraních provést vlastní úpravy lafety, aby je přizpůsobili podmínkám služby ve své armádě.

Jejich zbraně nesly označení 21 – cm 39.M a 21 – cm 40a.M. U italské armády si houfnice model 35 počínala celkem úspěšně. Při přepravě se rozkládala na dvě části, při větších vzdálenostech se mohla rozložit až na čtyři díly, kde jeden díl tvořilo nářadí a příslušenství. Houfnice upoutala pozornost Němců, a když v září 1943 Italové kapitulovali, byla společnost Ansaldo přinucena pokračovat ve výrobě zbraní pro potřeby německých jednotek umístěných v Itálii. Houfnice dostala označení 21 – cm Haubitze 520(  i ). Němci ji používali až do konce války. Po roce 1945 se společnost Ansaldo pokusila model 35 prodat na domácím trhu i v zahraničí. Zájemce se však nenašel. Italská armáda měla dostatek americké výzbroje, kterou získala bezplatně a celý svět byl zaplaven válečnými přebytky zbraní.