Letectvo

Dánské letectvo bylo součástí armády a bylo rozděleno na dva prapory. Ty měly mateřská letiště v Jutsku a na Sjaellandu. V době útoku německého Wehrmachtu, 9. dubna 1940, se dánské letecké síly skládaly z celkem čtyř letek. Konkrétně to byly tyto útvary:

Stíhací letka ( 13 letounů )

Smíšená letka ( 8 stíhacích letounů + 2 průzkumné )

Průzkumná letka ( 14 letounů + 1 vírník )

Průzkumná letka ( 11 letounů + jedno výcvikové )

Dánské letectvo mělo samozřejmě k dispozici i výcvikový útvar, respektive leteckou školu. Ta disponovala celkem 18 cvičnými stroji. Během bojů s německými útočníky, utrpělo letectvo největší ztráty ze všech útvarů dánské armády. Padlo celkem 12 letců.

Jak je uvedeno v údajích o dánské armádě, po násilném rozpuštění vojenských útvarů v létě 1943 a následném zajetí většiny vojáků, se určitému množství pilotů a členů leteckých posádek podařilo uprchnout do neutrálního Švédska. Zde měli Dánové v plánu vytvořit leteckou jednotku, která měla podporovat dánskou brigádu formovanou na švédském území. Vzhledem k blížícímu se konci války však nakonec nebyla jednotka nikdy vytvořena.

( Nizozemská konstrukce, stíhací Fokker D.XXI dánského letectva )

Námořnictvo

Námořnictvu velel viceadmirál Rechnitzer. Ten byl velitelem nejen dánské flotily, ale i pobřežních obranných postavení. V pro Dány kritickém roce 1940, sloužilo v rámci námořnictva 1 500 mužů. Většina lodí měla kotviště v Kodani, bylo to 9 ponorek, 6 minonosek, 14 minolovek, 2 pobřežní obrněné lodě, 17 motorových torpédových člunů a několik dalších menších strážních plavidel. Do sestavy námořnictva patřilo i 64 letounů, které tvořily výzbroj Námořní letecké služby.

I když bylo velení námořnictva několikrát varováno před možným německým útokem ( poslední z nich přišlo 4. dubna ) nevydalo žádný rozkaz k vyhlášení pohotovosti, či k zahájení nutných opatření k obraně. Hlavní snahou bylo nevyprovokovat německé síly. Dokonce i poté, co německé lodě vpluly do dánských vod, nepodnikli Dánové žádnou akci a dokonce došlo k vydání rozkazu nezahajovat palbu, pokud nebudou plavidla sama napadena. V rámci německé invaze nakonec k žádnému námořnímu boji nedošlo a tak ani jedna ze stran neutrpěla ztráty. Během války dánské námořnictvo i nadále existovalo. Minolovky dokonce podnikly několik odminovacích operací. Stejně tak jako letecké a pozemní útvary však bylo v srpnu 1943 rozpuštěno. Ještě předtím, se však Němci pokusili převzít dánská plavidla. To se jim však nepovedlo, a tak bylo celkem 31 lodí svými posádkami potopeno.

V roce 1940 se 20 dánským námořním důstojníkům podařilo uprchnout do Velké Británie. Ti zde pak vstoupili do služeb Royal Navy ( Královské námořnictvo ). V roce 1943 vznikla na britských ostrovech malá dánská námořní jednotka, která byla tvořena několika minolovkami. Po německé kapitulaci v květnu 1945 se posádky těchto plavidel připojily k dalším, které vytvořily Dánskou námořní flotilu ve Švédsku a společně pak vytvořily jádro poválečného námořnictva.