Vojska Commonwealthu zasadila těžký úder italské armádě ve východní Africe a osvobodila za 2. světové války první území obsazené Osou.

Po italském dobytí Etiopie v polovině 30. let a po okupaci Britského Somálska a pohraničních měst v Keni a v Súdánu v létě 1940 dosáhly jednotky Commonwealthu v Libyjské poušti nad Italy několik překvapivých vítězství. Přestávku v bojích, kterou těmito vítězstvími získal, využil generál sir Archibald Wavell k přesunu sil ze západu a k přípravě ofenzívy do Afrického rohu. Britské plány počítaly s úderem na přístav Massawa v Rudém moři. Při osvobozování Massawy osvobodili vojáci Commonwealthu od Italů také Erittreu, Somálsko a Etiopii. Císař Hailé Selassie se mohl vrátit na etiopský trůn. Pro Brity to bylo první jasné vítězství ve 2. světové válce.

Mezi silami Commonwealthu, které Wavell přesměroval na východ, byly i 4. a 5. indická divize. Připojily se k přibližně 4 500 obránců Sudánu, ke dvěma východoafrickým brigádám v síle téměř 9 000 mužů se základnou v Keni, ke kontingentu západoafrických bojovníků a k stále rostoucímu počtu jihoafrických vojáků. Indické divize, jimž veleli britští důstojníci, skvěle sloužily ve Středomoří a na Blízkém východě.

( Indičtí vojáci vedení britskými důstojníky v libyjské poušti )

4. divizi tvořily tři pěší brigády ( 5., 7. a 11. ) a připojené jednotky královského jízdního dělostřelectva, ženistů a dalších podpůrných útvarů. 5. indická divize měla v roce 1940 indické pěší brigády ( 9., 10. a 29 ). V roce 1942 ji posílily ještě 123. a 161. brigáda, 4. i 5. brigáda měly ještě velitelské jednotky, které bylo možné nasadit v případě potřeby přímo do boje.

Vojsko pro obranu Súdánu ( Sudan Defence Force ), vytvořené v roce 1925 pro hlídkovou službu na hranicích Britského Súdánu, bylo z mírového stavu 4 500 mužů během války posíleno na 20 000 vojáků. Skládalo se z pěti útvarů o velikosti praporu, poněkud nepřesně označovaných jako sbory: Shendi Horse, Equatorial Corps, Eastern Araba Corps, Western Arab Corps a Sudan Camel Corps. Jakmile vyhlásila Itálie Velké Británii válku, dostávala východoafrická vojska urychleně posily. Byli mobilizováni vojáci ze západoafrických zemí, například z Gambie, Sierry Leone, Nigérie a ze Zlatého pobřeží. První britské útoky byly zahájeny 19. ledna 1941 a během pěti týdnů vpochodovaly jednotky Commonwealthu do Mogadiša, hlavního města Italského Somálska. Dne 6. dubna dobyli Britové Addis Abebu, hlavní město Etiopie. Při zahájení ofenzívy měly východoafrické síly, jimž velel generál Alan Cunningham, 77 000 vojáků. Ztráty za osm týdnů bojů činily pouze 500 mužů a Britové postoupili o celých 2 735 kilometrů.