Letectvo

Australané poskytli čtyři letecké jednotky, jako posilu při obraně Malajsie. Konkrétně to byly 1. a 8. bombardovací peruť, jež byly vyzbrojeny lehkými americkými bombardéry Lockheed Hudson a 21. a 453. stíhací peruť s výzbrojí v podobě amerických stíhaček Brewster Buffalo. S tím jak se válka v Tichomoří přiblížila k samotné Austrálii, byly na ostrovech Timor a Ambon postaveny další dvě bombardovací perutě, opět vyzbrojené lehkými Hudsony. Po japonském útoku na australský přístav Darwin, byly zformovány 75. a 76. stíhací peruť, které představovaly protivzdušnou obranu země. V lednu 1943 byly ke stejnému úkoly určeny navíc 452. a 457. stíhací peruť + jako posila 54. stíhací peruť britského královského letectva ( RAF ).

V polovině roku 1943 sloužilo v RAAF ( australské královské letectvo ) na 144 000 mužů, z nich působilo v samotné Austrálii, nebo na tichomořských ostrovech asi 127 000 osob. 9. skupina hrála se svými létajícími čluny a bombardéry životně důležitou roli při americkém útoku na Rabaul na Nové Británii, který představoval jednu z hlavních japonských základen. Na severu na Filipínách byla vytvořena 10. skupina, která byla brzy přeznačena na 1. taktickou leteckou armádu. Celkem za 2. světové války působilo v rámci australské královského letectva téměř 190 000 mužů a 27 000 žen. Jeho ztráty představovalo 10 500 padlých a 3 200 raněných ( z tohoto počtu bylo 5 400 padlých a 1 000 raněných v Evropě. Na Blízkém východě to bylo 1 100 padlých a dalších více než 400 raněných ).

( Stíhací letouny Brewster Buffalo australského letectva v Malajsii, pro japonské stíhačky nepředstavovaly vážnějšího protivníka )

Námořnictvo

V roce 1939 se Královské australské námořnictvo skládalo ze 7 křižníků, 17 torpédoborců a 74 doprovodných a minolovných plavidel. Až do roku 1941 se australské lodě podílely na spojeneckém válečném úsilí ve Středozemním moři, kde například lehký křižník HMAS Sydney potopil italský křižník Bartolomeo Colleoni, později byl sám Sydney potopen německým korzárem Cormoran, z posádky Sydney nikdo nepřežil.

Hlavním působištěm australského námořnictva nicméně bylo po roce 1941 Tichomoří, kde se Australané zapojili do bojů proti Japoncům počínaje bitvou v Jávském moři, kde spojený spojenecký svaz ABDA utrpěl těžkou porážku. Australská plavidla dále zasáhla také do vylodění na Šalamounových ostrovech, mimo jiné na Guadalcanalu. Operační svaz 44 ( známý po označením eskadra Anzac ) se zúčastnil i spojeneckého postupu, který měl za cíl znovudobytí Filipín a jeho jednotky sehrály důležitou roli v největší námořní bitvě všech dob v zálivu Leyte v říjnu 1944. Australští námořníci bojovali také na barmské bojišti. V pozdějším období 2. světové války působila australská plavidla v rámci Britského tichomořského loďstva.