Okamžitě po okupaci Estonska Němci, začaly vznikat estonské vojenské jednotky, aby sehrály svou roli ve válce proti nenáviděným Rusům. Vytvářely se jednotlivé Schutz, Ost a Polizei roty a prapory. Do března 1942 existovalo 16 estonských jednotek s 10 000 muži v Rusku a 1 500 mužů v náhradních praporech doma v Estonsku. Nakonec bylo vytvořeno celkem 54 takových jednotek. Většina sloužila podél komunikačních linií skupiny armád Sever, zajišťovala bezpečnost a bojovala proti partyzánům.

V srpnu 1942 požadovaly SS dobrovolníky, aby mohly postavit Estnische SS – Legion. Do konce roku bylo 1 200 mužů shledáno za schopné služby a byli posláni na výcvik do Debice v Polsku. Množství dobrovolníků samo o sobě umožnilo rozšířit jednotku z pluku na brigádu a v květnu 1943 byla přejmenována na Estnische SS – Freiwilligen Brigade. Poté, co v březnu 1943 odešel Finnisches Freiwilligen Bataillon der Waffen – SS, posloužil jako náhrada za Finy SS Freiwilligen Bataillon Narva, jako třetí prapor v rámci SS – Panzergrenadier Regiment Nordland.

( Dobrovolníci SS z Estonska )

Estonci stále ještě dokázali poskytnout dostatek lidských sil, aby bylo možné vytvořit brigádu o dvou plucích, z níž se v říjnu 1943 stala Estnische SS – Freiwilligen Brigade. Byla rozšířena na divizi absorbováním dalších estonských formací do německých branných sil a pohltila také některé estonské policejní jednotky. V lednu 1944 byla přeznačena na Waffen – Grenadier Division der SS ( estnische Nr.1 )

Velitelé

SS – Obersturmbannführer Franz Augsberger ( 20. října 1942 – 21. ledna 1944 )