Divize Florian Geyer byla jednou z několika jednotek SS, které začaly jako čistě německé formace, ale v průběhu války zařazovaly do svých řad stále větší množství neněmeckých národností či příslušníků Volksdeutsche. Byla pojmenována po franckém rytíři Florianu Geyerovi. Původ divize Florian Geyer spadá do dnů, kdy vznikaly jezdecké jednotky SS. Jezdecké složky SS Totenkopf Standarten, neboli pluky, se formovaly v zimě 1939. V létě 1941 byly spojeny jako SS – Kavallerie Regiment pod záštitou Kommandostab RFSS. Takto vzniklé jezdectvo bylo zformováno do oficiální jednotky v srpnu 1941 známé střídavě jako SS – Kavallerie Brigade, nebo SS – Reiter Brigade. Jednotce velel Hermann Fegelein a tak se o ní často mluvilo jako o Fegelein Brigade či Kampfgruppe Fegelein. Fegelein začal svou profesionální dráhu ve středních Francích jako podkoní a později se stal žokejem.

Náhodný kontakt s milovníkem koní, který byl nacistou, jej přivedl do strany. Fegeleinovi znalosti koní vedli představitele Waffen – SS k tomu, že si jej zvolili za velícího důstojníka jednotek SS Kavallerie. Po vytvoření nové brigády se v roce 1941 stal jejím velitelem. V září 1943 byl jižně od Charkova zraněn a přeložen do Führerova velitelství jako Himmlerův oficiální styčný důstojník SS. V červnu 1942 byla SS – Kavallerie Brigade povýšena na divizi a do jejích řad narukovalo dalších 9 000 maďarských dobrovolníků Volksdeutsche. Hlavním úkolem divize byla bezpečnostní služba. V týlových oblastech byla používána k likvidaci opozdivších se sovětských jednotek. Postupně se její hlavní činností stávalo vedení extrémně bezohledné války proti partyzánům. Příští měsíc byla nasazena do bojů po boku 9. armády, části skupiny armád Střed.

( Rukávová páska 8. jízdní divize Florian Geyer )

Byla vysílána k ničení kapes sovětského odporu kolem výběžku Vjazma – Brjansk – Ržev. Pokračovala v bojích ve svazku 9. armády až do prosince 1942 kdy byla většina jejích příslušníků poslána na jih ke skupině armád Jih. V donském povodí byla přidělena ke 2. tankové armádě jako Kampfgruppe Fegelein. V lednu a únoru 1943 se divize opět nacházela ve svazku 9. armády, s níž se účastnila rozsáhlých bojů jižně od Orla. V březnu byla součástí XXXXVII. tankového sboru. V dubnu 1943 byla stažena do Bobrujalu k přezbrojení.

V květnu 1943 začala SS – Kavallerie Division vést protipartyzánské operace, v nichž měla bojovat až do konce války. Divize, která si v této brutální formě boje počínala úspěšně, byla v červenci 1943 opět přeložena ke skupině armád Jih. Dostala rozkaz k přesunu do Chorvatska, kde měla být použita v oblasti Brodu k bojům proti Titovým komunistickým partyzánům. Jako horská jednotka účinně bojovala proti partyzánům, neboť na koních mohla operovat v terénu, jenž byl pro vozidla neprostupný, rychleji než partyzáni pěšky. Divize se zúčastnila velkého množství bojů u Bespalovky a Bol – Gomolši než byla stažena k odpočinku a přezbrojení. Dne 23. října byla jednotka přeznačena na 8. SS – Kavallerie Division. Na konci roku měla divize více než 9 300 příslušníků, z nichž jádro tvořili maďarští Volksdeutsche.

( Slavnostní nástup hudebního tělesa 8. divize SS Florian Geyer )

V lednu a únoru 1944 pokračovala v protipartyzánských operacích. V březnu byly jednotky divize rozptýleny a používány pro další protipartyzánské akce na Balkáně, v Maďarsku a v Polsku. Dne 12. března obdržela čestný titul Florian Geyer a stala se z ní 8. SS Kavallerie Division Florian Geyer. Dne 19. března se některé prvky divize staly částí Kampfgruppe Streckenbach pod velením SS – Gruppenführera Bruna Streckenbacha. Jednotka byla přeložena z Osijeku v Jugoslávii na sever do Budapešti. V dubnu byl jeden z divizních pluků – SS Kavallerie Regiment 17 – poslán do Kisberu v Maďarsku na odpočinek a přezbrojení. Tam se měl stát jádrem 22. SS – Freiwilligen Kavallerie Division Maria Theresia.

V listopadu 1944 se divize stala součástí budapešťské posádky. V prosinci dosáhla Rudá armáda v Maďarsku břehu jezera Balaton. Do Štědrého dne obklíčilo Budapešť 250 000 sovětských vojáků z 2. a 3. ukrajinského frontu. Během následujícího obléhání bylo ve městě uvězněno 800 000 civilistů. Jednotky SS byly staženy zpátky do Budy na západní břeh Dunaje. Po několika týdnech rozhořčených bojů byl izolovaný prostor Budy redukován na polokruh v průměru asi 1 000 metrů. Dne 11. února 1945 se zbytky divize pokusily o průlom přes poslední obrannou linii společně s tím, co zbylo z 22. SS – Freiwilligen Kavallerie Division Maria Theresia a 33. Waffen Kavallerie Division der SS. Budapešť padla příštího dne. Divize byla zničena. Pouze 170 přeživším se podařilo dosáhnout německých linií. Velitel divize, SS – Brigadeführer Joachim Rumohr, spáchal sebevraždu, zbytek přeživších byl přeložen k 37. jezdecké divizi SS. Hermann Fegelein, původní velitel divize, svou jednotku dlouho nepřežil. Jelikož se stal jedním z příslušníků Hitlerova úzkého kruhu, oženil se 3. června 1944 s Margarettou Braunovou, sestrou Evy Braunové. Během posledních dnů Říše se Fegelein nalézal v Berlíně, ve Führerově bunkru. Před pádem Berlína se snažil uniknout s milenkou, která možná byla spojeneckou špiónkou. Zatklo ho gestapo a na Hitlerův rozkaz byl zastřelen jako dezertér.

Velitelé

Početní stavy divize