Divize Wiking nebyla obviněna ze žádných válečných zločinů, ale nechvalně proslulý Josef Mengele sloužil krátce v ženijním praporu, tehdy byl vyznamenán Železným křížem, v době, kdy byl příslušníkem Waffen – SS. Původně povolená v květnu 1940 jako SS – Division Germania, byla divize v několika dnech přejmenována na SS – Division Wiking, aby se předešlo záměně s plukem Germania divize SS – VT. Pluk Germania měl vytvořit jádro nové divize, ale bylo rozhodnuto, že podstatnou část personálu formace poskytnou skandinávští dobrovolníci – odtud jméno Wiking.

K pluku Germania se měly v divizi připojit pluky SS Nordland a Westland. První skutečně mezinárodní divize Waffen SS, Wiking, měla ve svých řadách Nizozemce, Dány, Nory, Finy, Valony a Vlámy spolu s některými Volksdeutsche z Balkánu. Avšak navzdory propagandě, která se honosila mezinárodním charakterem divize, podstatnou část jejích příslušníků ( celých 90 % ) tvořili Němci. Formování divize začalo na podzim 1940 a v době německého vpádu do SSSR v červnu 1941, byla Wiking plně zaopatřenou a plně vycvičenou motorizovanou pěší divizí SS. Divize Wiking poprvé zasáhla do bojů 29. června 1941. Byla přidělena ke skupině armád Jih a zúčastnila se bojů o Tarnopol v Haliči. V srpnu 1941 byla v čele skupiny armád, bojujících o zajištění předmostí přes řeku Dněpr. Divize Wiking, neustále na postupu, se probojovala Dněpropetrovskem a Rostovem. Když byli Němci z Rostova vytlačeni prvním skutečně úspěšným sovětským protiútokem, Wiking se stáhla na linii řeky Mius, kde strávila zimní měsíce.

( Německý kameraman u 5. divize SS Wiking v typické maskovací uniformě Waffen – SS )

Ačkoliv utrpěla těžké ztráty, získala si v několika hlášeních o bitvách vynikající pověst a dokonce i neochotný respekt Sovětů kvůli svému bojovnému duchu. Sovětští velitelé byli vždycky znepokojeni, když se dozvěděli, že jejich oddíly čelí vojákům z divize Wiking. Když Němci zahájili v létě 1942 novou ofenzívu, Wiking byla opět jednou z čelních divizí. Probojovávala si cestu ke Kavkazu a ještě dál a měla zůstat v této oblasti, dokud nebyla skupina armád von Kleista přinucena začátkem roku 1943, po pádu Stalingradu, se stáhnout. V té době již byla přeměněna z motorizované pěší divize na Pazergrenadier neboli na pěší divizi tankových granátníků. Během existence divize byly do jejich řad přidávány a odebírány nejrůznější elementy. Jako náhrada za rozpuštěný finský prapor pluku Nordland byl do divize Wiking zařazen estonský pluk Narwa. Pluk Nordland sám byl vyčleněn, aby pomohl založit další divizi Waffen – SS a stal se jádrem nové divize Nordland.

Divize Wiking se vyhnula zničujícím bitvám u Kurska, neboť během léta a podzimu 1943 bojovala dále na jihu po boku 4. tankové armády v rozhodujícím tažení na Donu. V říjnu 1943 byla divize opět modernizována a přeměněna z Panzergrenadier Division na plnohodnotnou tankovou divizi. V létě a na podzim bojovala v obraných operacích v oblastech Charkova a na řece Dněpru. Koncem roku 1943 byla Wiking jednou z šesti divizí okupujících 96 km Korsunský výběžek východně od Dněpru. Hitler choval naprosto nerealistické přesvědčení, že 56 000 mužů nacházejících se ve výběžku dokáže prorazit a vést ofenzívu proti Kyjevu. Nepočítal přitom s Rusy. Druhý ukrajinský front maršála Koněva udeřil na předmostí nalézající se jihozápadně od Charkova a na Dněpropetrovsk a postupoval na východ ke Kremenčugu. Koněvovým úmyslem bylo vrazit klín mezi 1. tankovou armádu a 8. armádu. Osmá armáda nepředstavovala pro silné sovětské síly žádnou překážku a byla přinucena tváří v tvář vytrvalému postupu 2. ukrajinského frontu se stáhnout.

( Rukávová páska 5. tankové divize SS Wiking )

Na severu nevypadala situace o nic lépe, neboť zde dokonce ještě mohutnější sovětské síly vypudily 6. listopadu Němce z Kyjeva a vytvořily tam předmostí. Sebevědomí se Rusům opět navrátilo, poté co 20. listopadu znovu dobyli, po dočasné ztrátě, město Žitomir. Z budov zbyly sutiny a ulice byly posety vraky ohořelých vozidel. Značnou kompenzaci představovaly velké zásobovací sklady a potravinová depa 4. tankové armády, která zde Němci vybudovali na vrcholku letního triumfu dva roky předtím.

Navzdory veškerému úsilí tankových jednotek a Waffen – SS, skutečností bylo, že sovětský postup přerostl v záplavu a rozhodující úder měla zasadit velká zimní ofenzíva. Nemenší katastrofou bylo přemožení skupiny armád Střed, když Sověti v polovině prosince vyrazili na svém postupu na jihozápad z výběžku na Nevelu. Další zničující úder zasadila příštího měsíce Rudá armáda na severu, kde přinutila skupinu armád Sever vzdát se obléhání Leningradu. Muži z divize Wiking byli přesunuti na území, kde měli Němci ty nejčernější vyhlídky. V této zasněžené, ploché krajině byly obklíčeny čtyři divize, kdy teplota v samotné Kirovogradu klesla na - 20°. Dne 5. ledna 1944 zahájil Koněvův 2. ukrajinský front útok a obsadil město. 3. tanková divize nakonec dosáhla průlomu za krycí palby dělostřelectva. Německá postavení jižně od korsunského výběžku byla neustále bombardována. Sovětská 4. gardová a 53. armáda, udeřily na střed německé linie.

( Přesunující se vozidla 5. tankové divize SS Wiking, mimo jiné i dva střední tanky PzKpfw V Panther, z nichž blíže k objektivu je dokonce velitelským vozidlem Panzer Befehlswagen )

Od severní části výběžku se blížil 1. ukrajinský front se svými masivními tankovými silami. Do 28. ledna se spojil s Koněvovým 2. ukrajinským frontem, který postupoval od jihu. Příslušníci divize Wiking byli mezi 60 000 zde polapenými vojáky. Protože Wiking byla jediná přítomná tanková formace v kapse, pokusila se obklíčení prorazit. V té době byla součástí divize Wiking nezávislá zahraniční jednotka Wallonien. Divizi se průlom podařil, ale ztráty byly těžké a Wiking ztratila během těchto bojů téměř všechny své tanky a velké množství další výzbroje.

Zbytky divize pokračovaly v bojích jako Kampfgruppe, než byly přeloženy do Polska, kde vytvořily jádro nové 5. SS – Panzer Division Wiking. Protože se nenacházela na frontě, byla divize ušetřena masivní sovětské letní ofenzívy, která rozdrtila německou východní frontu a naprosto zničila skupina armád Střed. V době, kdy byla divize Wiking opět v boji, se Sověti probíjeli k řece Visle a k Varšavě. Divize bojovala po boku 3. SS – Panzer Divizion Totenkopf a armádní 19. divize, aby zastavila sovětský postup a stabilizovala frontu podél linie řeky Visly. Divize Wiking byla stažena z Varšavy v prosinci 1944 a přeložena jižněji, aby uvolnila 60 000 německých vojáků a více než 800 000 civilistů, chycených do pasti v Budapešti. Wiking se po dva týdny prodírala kupředu, ale nedokázala proniknout masivním uskupením sovětských armád, které obléhaly město. Když tato operace selhala, byla stažena do Rakouska, kde v roce 1945 bojovala v posledních bojích při obraně Vídně. Divize se vzdala Sovětům v květnu 1945.

Velitelé

Početní stavy divize