Velitelská struktura

Allgemeine – SS se ve 30. letech vytrvale rozrůstaly a jejich členská základna dosáhla koncem roku 1938 počtu 485 000 mužů. I když jejich fyzická síla a svým způsobem i jejich význam zaznamenaly ve válečných letech určitý pokles, byly stále nedílnou součástí operací SS. Allgemeine – SS byla oficiálně založena v polovině roku 1934 v rámci oddělení administrativních a ozbrojených složek SS. Byla v podstatě organizací dohlížející na zájmy SS. Protože pravomoci a činnosti SS byly nesmírně rozsáhlé, není dost dobře možné podrobně popsat všechny její funkce.

Velení

Na vrcholu žebříčku celé organizace SS a to jak nad Allgemeine – SS, tak i nad Waffen – SS, stál Reichsführer – SS Heinrich Himmler. Himmlerovi bezprostředně podléhal 1. Hauptamt Persönlicher Stab Reichsführer – SS ( 1. hlavní úřad: Osobní štáb říšského vedoucího SS ). Tato organizace měla obzvláště široké pravomoci k usnadnění Himmlerova velení a patřilo k ní několik šéfů dalších hlavních úřadů SS. Osobní štáb RFSS poskytoval Himmlerovi různé služby, například se staral o korespondenci, uděloval vyznamenání důstojníkům SS a jednal s tiskem. Zúčastňoval se také prací na Himmlerových rasových teoriích a to jak prováděním kulturního výzkumu, tak i řízením projektu Lebensborn, který byl jakýmsi sexuálně oportunistickým chovným programem pro příslušníky SS.

( Předválečný snímek příslušníků Leibstandarte SS Adolf Hitler )

Pers. Stab RFSS měl však také určitou bojovou velitelskou funkci. Himmler na sebe za války přebíral stále se zvyšující velitelské pravomoci a zpravidla tím jen zdůrazňoval svůj naprostý nedostatek velitelských schopností. Uvnitř Pers. Stab RFSS působil také Kommandostab RFSS ( velitelský štáb RFSS ), který se za války operačně nazýval také Feldkommandostelle RFSS ( Polní velitelský štáb RFSS ). Tato organizace působila jako vrchní velitelství Himmlerových osobních bojových útvarů, typických druhosledových jednotek, které byly později sloučeny s Waffen – SS. Měl své vlastní bojové formace včetně protiletecké jednotky a pěšího praporu.

SS – Hauptamt

Hlavním administrativním centrem SS byl SS – Hauptamt ( Hlavní úřad SS ), který zpracovával poddůstojnickou agendu, vyřizoval náborové dotazníky a přijímal nové uchazeče. V předválečných letech měl SS – HA skutečně značnou moc a původně fungoval jako hlavní velitelství celých SS a to včetně Politische Bereitschaften a dalších strážních oddílů a řídil vše od života v posádkách až po výcvik důstojníků. Požadavky války způsobily, že mnohé odpovědnosti přešly na nové, účelově založené složky, nicméně veškerý dozor nad přijímáním nových členů SS znamenal, že se stále jednalo o velmi důležitý úřad a to obzvláště z hlediska síly a životaschopnosti SS.

( Povyšováním důstojníků se zabýval Osobní štáb říšského vedoucího SS )

SS – Führungshauptamt

SS – Führungshauptamt ( Hlavní velící úřad ), vytvořený v srpnu 1940, byl výhradně válečná instituce, měl rozhodující pravomoci jak nad Allgemeine – SS, tak i nad Waffen – SS. Jeho hlavní náplní bylo operační řízení jednotek SS, podléhal mu výcvik, zásobování, logistika, provozování koncentračních táborů a mobilizace záložních sil a jejich doplňování.

SS – Rasse – und Siedlungshauptamt

SS – Rasse – und Siedlungshauptamt ( Hlavní rasový a osidlovací úřad SS ) byl, jak již název této instituce napovídá, úřadem, zabývajícím se hlavně rasovou čistotou příslušníků SS. Je však nutné si uvědomit, že za války tlak na rychlý nábor rekrutů způsobil, že se jeho činnost omezila na důstojníky a jejich manželky nebo milenky. Všichni další zájemci o členství v SS včetně cizinců byli přijímáni na základě čestného prohlášení. Z hlediska organizačního působil důstojník RuSHA v každém větším městě a u každého Oberabschnittu a pomáhal při utváření jednotek SS. Nelze ani zapomínat, že dalším úkolem RuSHA bylo osidlování Němců na okupovaných východních územích, což způsobilo obrovské utrpení polským, pobaltským a sovětským rodinám, které byly jednoduše vyhnány, aby uvolnily místo příslušníkům SS a dalším Němcům.

( Výběrová kritéria byla v předválečných letech přísná, ale postupem doby se neustále snižovala, úměrně ztrátám jednotek SS )

Hauptamt SS – Gericht

Hauptamt SS – Gericht ( Hlavní soudní úřad SS ) měl sice skutečně nevinný název, nicméně jako v případě dalších institucí SS byly s ním spojeny neblahé souvislosti. Pod jeho pravomoc spadaly všechny trestní záležitosti příslušníků SS, prováděl svá vlastní vyšetřování i řešení přestupků příslušníků SS a policie. Vytvářel také nacistické zákony a řídil provoz trestných táborů, do nichž byli zavíráni vězni z řad SS a policie. Soudní tribunály také vynášely rozsudky smrti, které však před vykonáním musel schválit sám Himmler. Původně se tento úřad nazýval jednoduše SS – Gericht a působil jako součást SS – Hauptamtu, ale podobně jako v jiných případech si i zde nárůst členské základny SS vynutil jeho osamostatnění.

Hlavní motivací k založení Hauptamt SS – Gericht byla potřeba vyjmout SS z pravomoci civilní legislativy. V polovině 30. let došlo k incidentu, při němž byly stráže SS zatčeny městskou policií za zabití vězňů v koncentračním táboře. To pobouřilo nejvyšší místa SS, která si nepřála žádná narušování svých aktivit ze strany civilních úřadů. Každý Oberabschnitt měl své vlastní soudní a právní úředníky SS ( ve Třetí říši fungovalo 38 oblastních soudů SS včetně hlavního soudu SS v Mnichově, v němž bylo zaměstnáno přes 600 pracovníků ). Tento mnichovský soud měl dokonce pravomoc soudit generály SS. Pravomoci Hauptamt SS – Gericht se vztahovaly také na Waffen – SS, na všech velitelstvích jednotlivých sborů a divizí působil Richter ( soudce ), řešící zločiny, k nimž došlo v bojových jednotkách ( vzhledem k rozsahu porušování lidských práv, k nimž docházelo ze strany SS, musela být měřítka toho, co představovalo zločin, mimořádně zmírněna ). Zákonné pravomoci přecházely na občanskou jurisdikci pouze v případech, kdy byly příslušníci Waffen – SS přiřazeni k jednotkám Wehrmachtu.

( Veškeré osobní údaje důstojníků SS měl na starosti SS – Personalhauptamt )

Vnitřně byl Hauptamt SS – Gericht rozdělen do čtyř hlavních organizačních seskupení, označených Amtsgruppen I – IV. Amtsgruppe I se zabývala základními právními otázkami včetně legislativní přípravy a dohledu na probíhající procesy. Amtsguppe II měla na starosti organizační, personální a disciplinární záležitosti. Amtsgruppe III vyřizovala udělování milosti a zmírňování nebo vykonávaní rozsudků. Amtsgruppe IV měla funkci styčného orgánu. Hauptamt SS – Gericht byl administrativní těleso, hlavním důvodem však bylo vyjmutí SS z kompetence civilního zákonodárství, aby mohly fungovat zcela podle svých vlastních pravidel a předpisů. I když na Hlavním soudním úřadu SS pracovala celá řada vyškolených právníků, Himmlerův častý osobní zájem o vynášené a prováděné rozsudky měl za následek, že se celý tento systém do značné míry řídil jeho přáními.

SS – Personalhauptamt

SS – Personalhauptamt ( Hlavní personální úřad SS ) působil jako dokumentační centrum celých SS, shromažďující veškeré záznamy o příslušnících a důstojnících SS. Hlavní hodnota tohoto úřadu spočívala v tom, že nejenom uchovával osobní data všech příslušníků SS, ale byl také zplnomocněn udržovat a zvyšovat početní základnu jak Allgemeine – SS, tak i Waffen – SS. Tato jeho funkce začala být v pozdějších válečných letech stále náročnější, protože válečné ztráty se projevovaly samozřejmě i v řadách SS.

Reichssicherheitshauptamt

Reichssicherheitshauptamt ( Hlavní říšský bezpečnostní úřad, RSHA ) byl nejmocnější úřad Allgemeine – SS. Byl založen 27. září 1939 a slučoval všechny říšské zpravodajské organizace pod centrální autoritu SS ( v čele stál až do atentátu z 27. 5. 1942 Reinhard Heydrich ). RSHA zahrnoval Gestapo, Sicherheitsdienst ( Zpravodajská služba SD ) a Kriminalpolizei ( Kriminální policie ,Kripo ), které všechny ochraňovaly ideologii a politický život v Hitlerově Německu a na okupovaných územích za jeho hranicemi.

( V čele Reichssicherheitshauptamtu stál až do atentátu, který provedli českoslovenští parašutisté vysazení z Velké Británie, Reinhard Heydrich )

SS – Wirtschafts – und Verwaltunshauptamt

Tato instituce, jejíž název znamená Hlavní úřad hospodářský a správní SS, byla finančním srdcem celé organizace SS, řídila jejich rozsáhlé průmyslové zájmy ( včetně financování Einsatzgruppen a Totenkopfverbände ) a spravovala účetnictví SS. Měla pět hlavních oddělení:

Amt A – Finance, legislativa a správa

Amt B – Zásobování, praktické záležitosti a vybavení

Amt C – Podniky a budovy

Amt D – Koncentrační tábory

Amt W – Hospodářství

Úřad byl financován přímo říšským ministerstvem financí a kontroloval obrovskou škálu zájmů od těžařských koncernů až po financování divizí Waffen – SS.

Oblastní organizace

Pod hlavními velitelskými štáby byly složky Allgemeine – SS organizovány regionálně. Vrcholem hierarchie byly Oberabschnitte, odpovídající v podstatě říšským Wehrkreise ( vojenským obvodům ). Velel jim vždy vysoce postavený důstojník SS. V roce 1934 působilo v Německu sedmnáct těchto vojenských obvodů a šest dalších vzniklo na obsazených územích. Oberabschnitte se dále dělily na Abschnitte, které kontrolovaly základní útvary Allgemeine – SS v podobě pěších pluků ( Fuss Standarten ). Fuss Standarten tvořilo 400 až 2 000 mužů    ( což obvykle záviselo na roce války ) a skládaly se z několika Sturmbanne ( útočný oddíl ) a zdravotního oddělení. Tři tyto oddíly byly vždy aktivní a jeden byl v záloze. Sturmbanne se dále dělily na 3 – 5 Stürme ( družstvo ), které se skládalo ze 3 – 4 Züge neboli Tupps ( čety ). Ty se dále dělily na tři Scharen ( oddělení ) a dno této hierarchie tvořily Rotten ( roty ). Součástí Allgemeine – SS bylo také 22 Reiterstandarten ( jízdních pluků ), které plnily především ceremoniální funkci, i když spolu s pěšími oddíly mohly také udržovat pořádek při davových shromážděních.