Základní technické údaje: Renault R 35

Posádka: 2, hmotnost: 10 t, rozměry: délka 4,20 m, šířka 1,85 m, výška 2,37 m, pohonná jednotka: 4válec Renault o výkonu 82 k ( 61 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 20 km/h, dojezd na silnici 140 km, brodění 0,8 m, svislá překážka 0,5 m, příkop 1,6 m, pancéřování: max. 40 mm, výzbroj: kanon ráže 37 mm a jeden kulomet ráže 7,5 mm

Tank Renault R 35 má svůj původ v konstrukci původně označené Renault ZM. Tento stroj továrna vyrobila koncem roku 1934 jako odpověď na poptávku francouzské armády po novém podpůrném pěchotním tanku. Tank R 35 měl doplnit a případně nahradit dříve zavedené a již zastaralé tanky Renault FT 17, jejichž původ sahal do období 1. světové války. Počátkem roku 1935 začaly zkoušky nového typu, téhož roku se Renault R 35 dostal do výroby. Výroba se rozjela ještě před skončením testování, protože Německo se zjevně začalo připravovat na válku. Před zahájením výroby bylo rozhodnuto zesílit pancéřování z 30 na 40 mm. Renault R 35 nikdy zcela nenahradil starší typ FT 17, do roku 1940 se však vyrobilo přes 1600 strojů. R 35 tak byl nejpočetněji zastoupeným pěchotním tankem francouzské armády.

Svým zevnějškem poněkud připomínal tank FT 17. Jednalo se o tank s dvoučlennou posádkou, při jehož konstrukci se ve velké míře uplatnil litý pancíř. Zavěšení kol bylo převzato z Renaultova tanku určeného pro jízdní jednotky. Řidič měl své místo vpředu, zatímco velitel v malé lité věži plnil funkci velitele, nabíječe i střelce. Výzbroj tvořil 37 mm kanon a kulomet ráže 7,5 mm. Vybavení věže pozorovacími prostředky bylo nedostatečné. Kvůli špatnému řešení věže strávil velitel mnoho času vestoje na podlaze korby. Při přesunu se dala zadní část věže sklopit a mohla veliteli sloužit jako sedátko. Ve své době byl renault R 35 poměrně moderním strojem. Vyznačoval se celkovou koncepcí, řešením podvozku a rozdělením funkcí, charakteristickými pro tehdejší francouzské tanky. V roce 1940 se objevila verze s nově řešeným podvozkem, která dostala označení AMX R 40.

Před vpádem Němců v květnu 1940 bylo těchto tanků vyrobeno jen velmi málo. Brzy se ukázalo, že tank R 35 nemůže s většinou svých německých protějšků soupeřit. Zpočátku se francouzské tanky organizovaly do malých skupin, jejich úkolem byla přímá podpora pěchoty. Snadno se tak stávaly obětí německých tanků nasazovaných do boje ve velkých formacích. Kanon francouzského tanku nedokázal prostřelit dokonce ani pancíř nejlehčích německých tanků. Na druhou stranu mu jeho 40 mm pancíř poskytoval solidní ochranu proti většině tehdejších německých protitankových zbraní. Příspěvek tanku R 35 v boji proti Němcům byl celkově spíše malý. Mnohé stroje byly buď zničeny nebo opuštěny svými posádkami v panice, která francouzskou armádu zachvátila při rychlém postupu Němců Francií.

Mnohé tanky padly Němcům do rukou prakticky nepoškozené. Stroje byly dány do používání různým strážním jednotkám ve Francii, řada z nich se nakonec použila v tankistických kursech. Při vpádu do Sovětského svazu Němci u velkého počtu tanků odstranili věže a podvozky použili jako dělostřelecké tahače nebo muniční vozidla. Později byla značná část tanků, které ještě zůstaly ve Francii, rovněž zbavena věže a podvozek se využil ke stavbě několika typů samohybných  protitankových kanonů. Věže našly nové uplatnění v betonových pevnůstkách pobřežní obrany Atlantického valu. Tank Renault R 35 vstoupil do tankové historie. Záznamy o bojových výsledcích bohužel ukazují, že byl k užitku spíše německé než francouzské armádě.