Základní technické údaje: Hotchkiss H – 39

Posádka: 2, hmotnost: 12,1 t, rozměry: délka 4,22 m, šířka 1,95 m, výška 2,15 m, pohonná jednotka: zážehový 6válec Hotchkiss o výkonu 120 k ( 89,6 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 36 km/h, dojezd na silnici 120 km, brodění 0,85 m, stoupání 40%, svislá překážka 0,50 m, příkop 1,80 m, pancéřování: 12 – 34 mm, výzbroj: kanon ráže 37 mm a kulomet ráže 7,5 mm

Počátkem 30. let se francouzská armáda, stejně jako armády mnoha dalších  evropských zemí, rozhodla modernizovat svojí zastaralou tankovou výzbroj. Francouzi uplatňovali tehdejší rozdělení tanků podle jejich předpokládaného použití u jízdních  nebo pěchotních jednotek. Jedním z tanků určených k použití u jízdy byl Char Léger ( lehký tank ) Hotchkiss H – 35. Tank byl původně určen pro jízdu, později se uplatnil jako podpůrná zbraň pěchoty. Hotchkiss H – 35 se stal jedním z nejvýznamnějších francouzských tanků. Hlavní výzbroj malého vozidla s dvoučlennou posádkou představoval krátký 37 mm kanon a 7,5 mm kulomet. Pancéřování tanku bylo poměrně slabé. Tloušťka pancířů činila 12 – 34 mm. Tank měl poměrně málo výkonný motor. Výroba se rozeběhla v roce 1936 a po vyrobení prvních 400 kusů v roce 1939 typ na výrobních linkách doplnil lehký tank Char Léger Hotchkiss H – 39.

Celková produkce tanku H – 39 byla podstatně vyšší ( nakonec vzniklo přes 1 000 strojů ), výroba tanků ve Francii však všeobecně běžela pomalým tempem. Scházely potřebné výrobní kapacity, práci neustále brzdily výrobní problémy dokonce i po roce 1939, kdy hrozilo akutní nebezpečí války. Tank H – 39 se od typu H – 35 lišil výkonnějším motorem o výkonu 120 k ( 90 kW ). H – 35 měl motor o výkonu pouhých 75 k ( 56 kW ). Zevně se H – 39 od H – 35 lišil tvarem zadní části kapoty motoru, která byla u H – 39 svažitá, zatímco u H – 35 prakticky rovná. Tank měl delší 37 mm kanon, který byl jen nepatrně výkonnější než původní krátký kanon a proti většině německých pancířů byl málo účinný. Tanky H – 35 i H – 39 bojovaly při napadení Francie v květnu 1940. Oba typy se v boji osvědčily, jejich účinek byl však téměř dokonale eliminován nesmyslnou francouzskou taktickou doktrínou. Místo organizace ve větších celcích, byly francouzské tanky roztroušeny podél frontových linií po malých skupinkách. Zabezpečovaly lokální podporu pěchoty, nemohly však být účinnou zbraní proti německým tankům a jejich efekt byl v celku zanedbatelný. Příležitostně se Francouzům podařilo proti Němcům účinně zakročit, ovšem jen v akcích malého rozsahu.

Mnohé tanky Němci zničili nebo ukořistili. Wehrmacht měl neustále potíže se zajištěním potřebného množství zbraní a techniky pro své jednotky, proto mnohé ukořistěné tanky Hotchkiss převzal do své výzbroje jako PzKpfw 35 – H 734 ( f ) a PzKpfw 39 – H 735 ( f ). Tanky několik let sloužily u druhosledových jednotek. U mnoha tanků H – 35 a H – 39 se demontovala věž a místo ní se na korbu umístil německý protitankový kanon. Takto upravená vozidla sloužila jako stíhače tanků. Ne všechny francouzské tanky padly do rukou Němcům. Mnohé byly umístěny u francouzských jednotek na Středním východě, některé převzaly síly hnutí Svobodné Francie nebo byly použity v boji na straně vichistické Francie při tažení v Sýrii v roce 1941. Některé tanky Hotchkiss Němci v roce 1941 odvezli na východní frontu. Při kritickém nedostatku tanků byli Němcům dobré i kořistní francouzské tanky. V roce 1945 sloužilo již jen malé množství tanků H – 35 a H – 39. Na Středním východě jich přežil jen malý počet, který se pak stal součástí nově budovaných tankových sil Izraele. Tyto tanky zůstaly ve výzbroji izraelské armády až do roku 1956.