Užitkové automobily – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Užitkové automobily

Základní technické údaje: Ford F60

Rozměry: délka 6,20 m, šířka 2,29 m, výška 3,05 m, pohonná jednotka: zážehový vidlicový 8válec Ford o výkonu 95 k ( 70,8 kW ), výkony: největší rychlost na silnici 80 km/h, dojezd 270 km

Ford F60.jpg

Aby zabezpečila naléhavé potřeby motorové dopravy své armády, obrátila se Velká Británie se žádostí o pomoc na členy Britského společenství národů. Hlavním dodavatelem Velké Británie se stala Kanada. Kanada samotná po svém vstupu do války potřebovala vybavit svoji vlastní armádu novou technikou. Všechna dopravní auta sloužící do té doby v kanadské armádě měla původ v civilním sektoru. V roce 1937 kanadský Ford začal připravovat výrobu užitkového automobilu s nosností 15centýřů ( 750 kg ), jehož konstrukce respektovala britské požadavky na tento druh vozidel. Do projektu se zapojila i kanadská součást koncernu General Motors. Fordův experimentální model se v poklidu vyvíjel v závodě ve Windsoru. Budoucí model byl postaven na podvozku Fordu s 8válcovým motorem a s koly a pneumatikami dovozenými z Anglie. Po dokončení v roce 1937 se vůz zkoušel na malém testovacím polygonu armády v Camp Petawawa poblíž Otawy.

Na počátku testování však bylo zástupcům Forda sděleno, že se specifikace změnily a je požadován automobil s pohonem všech čtyř kol. Přesto však byly výkony vozu velmi dobré a kanadský podvozek vojenského vzoru z Fordovy konstrukce byl základem mnoha 15centýřových a 8centýřových užitkových vozů. Počátkem roku 1940 se standardní provedení kanadského podvozku začalo vyrábět s pohonem všech čtyř kol. V červnu 1940, po ústupu z Dunkerque, Velká Británie předložila předběžnou objednávku na 7 000 vozidel. V roce 1941 byla Kanada největším dodavatelem lehkých a středních užitkových vozů pro Velkou Británii. Standardizace se opět stala věcí nejvyšší důležitosti. Užitkové automobily se podle užitečné hmotnosti dělily do tříd 8centýřových, 15centýřových,30centýřových a 3tunových 4x4, 3tunových 6x4 a 3tunových 6x6.

V různých vývojových fázích kanadské závody vyráběly různé kabiny. Například kabina číslo 11 se vyznačovala chladičem vně kapoty, zatímco číslo 12 měla chladič uvnitř kapoty. Kabina 13 vznikla výrazným přepracováním předchozích typů. Uvnitř nabízela více prostoru a lepší umístění pedálů. Měla dopředu skloněné čelní sklo. Kabina číslo 43 se v podstatě shodovala s číslem 13, měla však skládací střechu. Základním typem kanadské produkce se stal 3tunový automobil 4x4. Bylo to spolehlivé vozidlo vyráběné závody Ford a Chevrolet. Všechny modely vznikaly jako obecné užitkové vozy s dřevěnou nebo celoocelovou karosérii. Dalšími typy byly vodní a palivové cisterny, motorové podvozky pro lafetaci dělostřeleckých zbraní, vozy pro bezdrátové spojení, dílenské vozy, polní úřady, ambulance a další zdravotnická, opravárenská a vyprošťovací vozidla. Kanada rovněž dodávala mnohé běžné typy všech velkých výrobců, vybavené vojenskými koly, pneumatikami a nástavbami. Během pěti let se v Kanadě vyrobilo na 900 000 užitkových automobilů. Do Austrálie se dovážely stavebnicové sady kabin a podvozků kanadských středních a těžkých nákladních vozů, které se zde montovaly a vybavovaly užitkovými nástavbami australské výroby. Několik z dodaných konvenčních vozů se pokusně upravilo na polopásová vozidla, nakonec však zůstalo jen u několika prototypů. Kanadské Fordy se v Austrálii montovaly u pobočky firmy v Geelongu ve státě Victoria, přibližně 48 km na západ od Melbourne.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt