Základní technické údaje: 15cm sIG 33 auf Fahrgestell PzKpfw II ( Sf )

Posádka: 4, hmotnost: 12 t, rozměry: délka 5,410 mm, šířka 2,600 m, výška 1,980 m, pohonná jednotka: zážehový řadový vodou chlazený 6válec Maybach HL 62 TRM o výkonu 140 HP ( 104,3 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 35 km/h, v terénu 12 km/h, dojezd na silnici 140 km, v terénu 90 km, pancéřování 15 – 30 mm, výzbroj: 15 cm kanon sIG 33 ráže 150 mm

V roce 1940 byl v Německu zahájen vývoj nového samohybného děla ráže 150 mm. Koncepce vozidla spočívala mimo jiné ve značném snížení jeho profilu. U prototypu, postaveného v únoru 1941, byl použit podvozek lehkého tanku PzKpfw II Ausf. B. Pěchotní dělo 15 cm sIG 33 L/11,4 ráže 150 mm bylo v korbě usazeno nízko. Náměr činil 7 – 68°, odměr 10° na každou stranu.

Zkoušky prototypu Sturmpanzeru II Ausf. A ( provedení A ) však prokázaly jisté nedostatky. Podvozek byl přetížený, pohonná jednotka se přehřívala, vnitřek byl pro práci obsluhy příliš těsný. Z tohoto důvodu byla u sériových vozidel prodloužena korba o 600 mm. Došlo také k jejímu rozšíření o 320 mm, což umožnilo zvětšit zásobu střeliva na 30 nábojů. Zároveň si to ovšem vynutilo přidání jednoho páru pojezdových kol. Rovněž byl upraven chladící systém motoru a pancéřování bylo zesíleno přídavnými deskami o síle 15 mm. Bojový oddíl byl však pro posádku dál malý. I tato skutečnost přispěla k rychlému ukončení výroby.

V listopadu a prosinci 1941 bylo ve firmě Maschinenfabrik Augsburg v bavorském Norimberku vyrobeno pouze 12 samohybných děl Sturmpanzer II, přezdívaných Bison. Sedm z nich bylo předáno v prosinci a pět v lednu roku 1942. Některé prameny uvádějí 14 sériových vozidel. Tyto stroje byly vyslány do bojů v severní Africe, kde byly zařazeny do dvou rot ( 707. a 708. ). Na tomto bojišti byly postupně zničeny všechny Sturmpanzery II, poslední v únoru 1943 v Tunisku.