Základní technické údaje: 40/43 M Zrínyi II rohamtarack ( Zrínyi 105 )

Posádka: 4, rozměry: délka 5,55 m ( včetně houfnice 5,90 m ), šířka 2,90 m ( s bočnicemi ), výška 1,90 m, hmotnost: 21,6 t, pohonná jednotka: benzínový 8válec WM Z – Turán o výkonu 260 k při 2 200 otáčkách za minutu, výkony: maximální rychlost 43 km/h, dojezd 220 km, příkop: 2,20 m, brodění: 90 cm, pancéřování: 13 – 75 mm, výzbroj: 105 mm houfnice 40/43 M MÁVAG s 52 náboji

Plány na navrhované útočné dělo byly vypracovány Ing. Ernö Kovácsházim, šéfkonstruktérem tankové sekce firmy WM. Kovácsházi využil osvědčený podvozek tanku Turán jako nosič 105 mm houfnice 40M. Předpokládaná cena vývoje byla 50 000 Pengö. Generální štáb Honvédségu přijal jeho návrh s nadšením, protože armáda plánovala postavit prapory útočných děl, ale neměla vhodné útočné dělo.

Střecha bojového prostoru se skláněla od středu ke stranám. Čelní pancíř měl tloušťku 75 mm a houfnice samotná byla uložena v mohutné kulové lafetě. Boky korby měly pancéřování o tloušťce 25 mm, střecha pak 13 mm. Vpředu se nacházely dva vstupní poklopy pro řidiče a mířiče, vzadu byl dvoudílný poklop pro velitele a nabíječe. Ve střeše bojového prostoru bylo pět otáčivých periskopů 43 M, po dvou pro řidiče a střelce a jeden pro velitele vozidla. Malý otvor vzadu měl sloužit k odpalování signálních raket. Ačkoliv bylo plánováno zavézt pro houfnici i přímá mířidla, nebyly nikdy do vozidel nainstalovány.

Velitel měl k dispozici radiostanici R/5 – a, umístěnou na pravé části zadní stěny bojového prostoru. Vozidlo neneslo žádnou kulometnou výzbroj a proto na něj mohla nepřátelská pěchota poměrně beztrestně útočit zblízka. Posádka byla alespoň vyzbrojena čtyřmi samopaly a několika ručními granáty. Plánovaná lafeta pro protiletadlový kulomet nakonec nebyla nikdy zavedena. Hlavní zbraň Zrínyi II, houfnice 40 M ráže 105 mm, používala dělenou munici a dva typy granátů. Nárazový granát 38/33 M vážil 15,04 kg a měl úsťovou rychlost 471 m za vteřinu. Protitankový granát 42 M vážil 17 kg a měl úsťovou rychlost 444 m za vteřinu. Kadence byla vcelku slušná, až 6 ran za minutu. Posádka s sebou obvykle vozila 52 granátů, ale mohla jich naložit 90 – 95 kusů. Ze 140 maďarskou armádou objednaných vozidel v letech 1943 – 1944 bylo vyrobeno pouze 72 strojů.