Základní technické údaje: 44 M Tas nehéz harckocsi

Posádka: 5, rozměry: délka 9,20 m ( s kanonem ), šířka 3,50 m, výška 3,00 m, hmotnost: 38 t, pohonná jednotka: dva 8válce Weiss Manfred V – 8H 4 o výkonu 2 x 260 k, výkony: maximální rychlost 45 km/h, dojezd 200 km, pancéřování: 20 – 120 mm, výzbroj: kanon 43 M 42/1 ráže 75 mm + dva kulomety 34/40 AM

Pokud chtělo Maďarsko získat opravdu těžký tank, mělo dvě možnosti. Buď zakoupit licenci německého modelu, nebo vyvinout vlastní konstrukci založenou na zkušenostech získaných s vývojem a výrobou tanků Turán. První alternativa přišla na přetřes během návštěvy německého polního maršála von Leeba v Budapešti v květnu 1943. Německo oceňovalo úspěchy maďarského zbrojního průmyslu při vývoji a výrobě obrněných vozidel a děl a chtělo jej využít k vlastnímu prospěchu. Němci navrhli společnou výrobu německých obrněných vozidel a protitankových a protiletadlových děl. Maďarsko ale nemělo v této kooperaci hrát úlohu finálního dodavatele, jen dodavatele součástek pro německé závody, které by pak poskytovaly maďarské armádě výzbroj podle předem dohodnuté formule. Maďarská strana podobné řešení kategoricky odmítla, protože s německou spoluprácí a německými sliby měla již své zkušenosti a protože se nechtěla dostat do postavení pouhého dodavatele součástí.

V dubnu 1943 navštívila delegace Honvédségu vedená plukovníkem Lajosem Nádasem několik hlavních zbrojních závodů v Německu. Němci jim ukázali těžký tank PzKpfw VI Tiger I a střední PzKpfw V Panther, ale tvrdili, že jejich vývoj ještě není ukončen a že mají pochybnosti, zda by maďarský průmysl výrobu tak složitých vozidel zvládl. Delegace nakonec po svém návratu doporučila zakoupit licenci na výrobu středního tanku PzKpfw IV a jejich modifikací ( útočná děla ), ale generál Zoltán Harmos a HTI namítali, že ačkoliv tyto tanky jsou úspěšnými bojovými vozidly, nejsou o mnoho lepší než Turány III s dlouhým 75 mm kanonem.

Generální štáb rozhodl zahájit vývoj domácího těžkého tanku. Návrh vznikl ve spolupráci HTI a konstrukční kanceláře firmy Weiss Manfred. Konstrukce nového tanku, nazvaného podle známého maďarského vojevůdce z 19. století Tas, byla ukončena 30. července 1943. Tank měl dva motory Z – Turán o výkonu 260 k, nový podvozek a 100 mm pancéřování na přední desce, 50 mm na bocích a 20 mm na horních deskách. Vozidlo jež vážilo 38 tun bylo svařované. Pancíř věže měl tloušťku 100 mm na všech stranách. Plánovanou výzbroj tvořil maďarský 80 mm protiletadlový kanon a jeden 8 mm kulomet 34/40 AM ve věži. Druhý kulomet se nacházel v přední desce korby.

Konečná konstrukce byla dokončena v srpnu 1943. Kanon ráže 80 mm byl opuštěn ve prospěch 75 mm kanonu z německého tanku Panther, v případě, že by tento nebyl k dispozici, tak ve prospěch 75 mm kanonu 43 M. WM požádal o objednávku na dva prototypy, jeden z měkké oceli a druhý plně pancéřovaný a vyzbrojený a dostal na ně sumu 3 700 000 Pengö. Oba prototypy měly být hotovy v květnu 1944. První prototyp z měkké oceli byl vyroben na počátku roku 1944. Kompletní korba s podvozkem, motory a převodovkou, ale bez věže, byla zničena při americkém náletu 27. července 1944. Protože továrna WM byla těžce poškozena, předala výrobu pancéřovaného prototypu firmě Ganz a poskytla jí také všechny vyrobené a připravené součásti. Než mohl být ale prototyp dohotoven, ukončila firma Ganz na konci listopadu 1944 veškerou výrobu.