Lewis Nixon se narodil Stanhopu a Doris Nixonovým 30. září 1918 v New Yorku. Jeho dědeček byl známým stavitelem lodí. Lewisovým oblíbeným koníčkem je odmalička stavba modelů lodí. Zúčastní se soutěží modelářů např. v Central Parku a získá několik ocenění. Jeho rodina žije střídavě v Ney Yorku a v Montecitu v Californii. Lewis nakonec vystuduje Cate School v Santa Barbaře a dva roky studuje i na univerzitě Yale. Nixonovi jsou poměrně zámožní a mohou si dovolit cestovat po světě. Mj. zavítají do Evropy, na místa, která aniž by to tušili, jejich syn během války opět „navštíví.“

„Nix“ je v lednu 1941 odveden v Trentonu ve státě New Yersey do americké armády. V Camp Croft podstoupí základní výcvik a poté co absolvuje důstojnickou školu je povýšen na poručíka. Krátce působí v californském Fort Ord u vojenské policie. Následně mu ovšem učarují rodící se jednotky výsadkové pěchoty. Lewis se tak dobrovolně hlásí do jejích řad. Je přijat a převelen do tábora Toccoa v Georgii, kde se stává příslušníkem roty E 2. praporu 506. výsadkového pluku 101. výsadkové divize ( 506. pluk, jemuž velel plukovník Robert Sink byl až do června 1943 samostatnou jednotkou ). 20. prosince 1941 se poprvé žení, jeho vyvolenou se stává Katharine Pageová, se kterou se později rozvede. Po absolvování všech kurzů, včetně seskoků na letecké základně Fort Benning, se v červnu 1943 jako plnohodnotný výsadkář, přesouvá se 101. výsadkovou divizí do britského Aldbournu.

Během příprav k invazi do kontinentální Evropy, je Lewis jmenován zpravodajským důstojníkem 2. praporu. 6. června 1944 vyskakuje do Němci okupované francouzské Normandie. Setkává se Richardem Wintersem, který mu předá podrobné mapy se zakreslenými pozicemi německých dělostřeleckých baterií v oblasti. Lewis, jako zpravodajec, vyrazí na 3mílový běh k invazní pláži Utah, aby zde zpravil o nepřátelských pozicích velení 4. pěší divize. Následně se na korbě jednoho ze dvou prvních tanků M4 Sherman vrací do zatím ještě od nepřítele nevyčištěného vnitrozemí, ve snaze podpořit těmito obrněnci rozptýlené výsadkáře. Po dobytí Carentanu je v rámci reorganizace oslabených sil celé divize přesunut ve stejné funkci až na velitelství 506. výsadkového pluku. Po zabezpečení předmostí se s jednotkou vrací k odpočinku do Velké Británie.

17. září 1944 si Lewis Nixon připisuje druhý bojový seskok. 101. výsadková divize dostává rozkaz, aby v rámci operace Market – Garden osvobodila nizozemský Eindhoven a především obsadila všechny mosty na trase Eindhoven, Son a Veghel. Křičící orli úkol se zpožděním splní, ale celá operace stojící především na momentu překvapení a rychlosti se dostává do časového skluzu, na který doplatí především Rudí ďáblové z 1. britské výsadkové divize, jejichž úkolem je obsadit a udržet dálniční most v Arnhemu. Jeho překonáním, by Spojenci dosáhli východního břehu Rýna a mohli vstoupit do průmyslového Porúří, jehož eliminací by Německo mohlo kapitulovat ještě do Vánoc 1944. Útvary XXX. britského sboru generálporučíka Briana Horrockse i samotní výsadkáři ovšem narazí na silný odpor nejen obrněných jednotek Waffen – SS a se značnými ztrátami budou muset ustoupit. Lewis Nixon je během ústupu orlů z Neuenu zasažen kulometnou střelou do hlavy. Život mu zachrání přilba, která střelu odrazí. Kulka mu přitom na čele zanechá malou popáleninu.

Možná tento incident bude začátkem jeho alkoholové závislosti. Právě proto, že je několikrát přistižen opilý, je převelen z velitelství pluku, zpět ke 2. praporu. To mu ale vyhovuje, není již tak „na očích“ a tak zde opět projevu své vynikající taktické dovednosti, když se podílí na plánování mnoha akcí. V Nizozemí bude 101. výsadková divize nasazena až do podzimu 1944.

V polovině prosince téhož roku se orli opět vydávají na pochod. Jejich cílem je belgické městečko Bastogne a okolní husté lesy. Úkol, který byl svěřen mužům, jež vlastně vždycky bojovali v obklíčení, tedy ubránit tuto silniční křižovatku proti divizím německé 5. tankové armády splní, a po prolomení obklíčení, které bude stát hodně sil, nepřítele zaženou na ústup.

Lewis Nixon se s divizí přesouvá v dubnu 1945 do Německa. Ještě předtím je ale 24. března velitelem 101. výsadkové divize generálmajorem Maxwellem Taylorem pověřen, aby se jako pozorovatel zúčastnil v rámci 17. americké výsadkové divize operace Varsity, tedy vzdušné části překračování Rýna u Weselu. Lewis se tak stane jedním z malá orlů, který se zúčastnil bojového seskoku v rámci jiné jednotky. Během akce je jeho dopravní letoun zasažen německou protiletadlovou palbou. Z hořícího stroje se podaří vyskočit jen jemu a dalším třem mužům. I tato událost „Nixe“ silně poznamená a ten se ještě více upne k alkoholu, mezi jeho nejoblíbenější nápoje patří Whisky Vat 69. V květnu 1945 již opět v rámci 2. praporu 506. výsadkového pluku 101. výsadkové divize obsazuje bavorský Berchtesgaden a Hitlerovo Orlí hnízdo. Jako v sedmém nebi si jistě připadá po objevení vinného sklepa v domě říšského maršála Hermanna Göringa, kde výsadkáři najdou tisíce lahví vína nakradeného po celé okupované Evropě.

V září 1945 se „Nix“ vrací v hodnosti kapitána do Spojených států. Podruhé se žení a následně opět rozvede. S otcem Stanhopem a přítelem majorem Richardem Wintersem pracuje v rodinné firmě, Nixonovy nitrační závody v Raritanu v New Yersey. V roce 1956 si bere svou třetí ženu, Grace Umezawovou, jež byla kvůli svému japonskému původu v letech 1942 – 1945 v internaci. Jeho svědkem na svatbě je Richard Winters. Postupně překoná svou alkoholovou závislost. Lewis „Lew“ Nixon, držitel více než 10 vyznamenání, včetně Bronzové hvězdy, či Prezidentské citace, výsadkář, jenž prošel všemi taženími 101. výsadkové divize ode dne D až do Rakouska + nasazením u 17. výsadkové divize, a který i přesto, že se mnohokrát ocitl v první linii, nikdy na nepřítele nevystřelil, umírá na cukrovku 11. ledna 1995 v Sherman Oaks v californském Los Angeles ve věku 76 let.