Základní technické údaje: Třída Narwhal

Výtlak: 2 730 t na hladině, 3 900 t pod hladinou, rozměry: délka 112,96 m, šířka 10,13 m, ponor 4,80 m, pohon: kombinovaný, čtyři diesely o výkonu 4 026,8 kW ( 5 400 bhp ) a dva elektromotory o výkonu 1 894,1 kW ( 2 540 HP ), dva hřídele, rychlost: 17 uzlů na hladině, 8 uzlů pod hladinou, dosah: 33 354 km při rychlosti 10 uzlů na hladině a 93 km při rychlosti 5 uzlů pod hladinou, výzbroj: dvě 152,4 mm děla a šest 533 mm torpédometů  čtyři na přídi a dva na zádi, později 10 torpédometů se 40 torpédy, posádka: 89 důstojníků a mužů

Obě jednotky třídy Narwhal USS Narwhal a USS Nautilus je nutné zařadit do jedné skupiny s bezprostředně předcházející USS Argonaut. Velké německé dopravní ponorky, které působily podél východního pobřeží Spojených států za 1. světové války, udělaly na námořnictvo s oceánskými ambicemi velký dojem a tak se počátkem 20. let objevily projekty minonosné ponorky ( V – 4, později Argonaut ) a dvou křižníkových ponorek ( Narwhal V – 5 a Nautilus V – 6 ). Všechny byly velké, dokonce i posledně jmenované čluny byly delší než monstrózní francouzský Surcouf. Minonosná V – 4 mohla nést 60 min, kladených dvěma rourami, umístěnými pod záďovým převisem.

Od zadní přepážky strojovny k přídi byly lodě třídy Narwhal takřka shodné, jen na zádi měly dva torpédomety místo min a díky menším požadavkům na prostor mohly být kratší. Zásoba torpéd byla velkorysá úměrně k dlouhému dosahu, činila až 36 torpéd umístěných v trupu i pod horním pláštěm. Aby se ještě ušetřilo, nesly ponorky dvě 152,4 mm palubní děla. Vyhledávání cílů mělo být úkolem malého hydroplánu, ale od toho bylo nakonec upuštěno. Všechny byly podle amerických standardů považovány za pomalé, ale přestože měly všechny dostat nové motory, do vypuknutí války byl přestavěn pouze USS Nautilus. Ten dostal také další dva torpédomety pod záďový plášť, zbylé dvě pak čtyři, všechny pod pláštěm uprostřed lodi, dva střílející dopředu a dva střílející dozadu.

I přes nedostatek ponorek u amerických loďstev byly v roce 1942 všechny tři považovány za příliš pomalé a zranitelné pro bojovou činnost a proto byly v různé míře upraveny pro utajované operace, vysazování živé síly a zásob. USS Nautilus měl zařízení pro doplňování paliva dálkovým hydroplánům, podle japonského vzoru, ale za války nebyl takto nasazen. Všechny působily především mezi západoaustralskými základnami a Filipínami. USS Nautilus dorazil po bitvě u Midway zasaženou japonskou letadlovou loď Sorjú a vysadil na neobydleném ostrově poblíž Tarawy skupinu, která tam tajně vybudovala polní letiště. Další výsadky následovaly na ostrově Makin a Attu v Aleutách. USS Argonaut byl ztracen v roce 1943.