Třída Tench – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Třída Tench

Základní technické údaje: Třída Tench

Výtlak: 1 570 t na hladině, 2 415 t pod hladinou, rozměry: délka 95,0 m, šířka 8,31 m, ponor 4,65 m, pohon: čtyři diesely o výkonu 4 026,8 kW ( 5 400 bhp ) a dva elektromotory o výkonu 2 043,2 kW ( 2 740 HP ), dva hřídele, rychlost: 20 uzlů na hladině a 9 uzlů pod hladinou, dosah: 21 316 km při rychlosti 10 uzlů na hladině a 204 km při rychlosti 4 uzlů pod hladinou, výzbroj: jedno nebo dvě 127 mm děla a deset 533 mm torpédometů ( šest na přídi a čtyři na zádi ) s 28 torpédy, posádka: 81 důstojníků a mužů

20070815202845!USS_Pickerel_(SS-177).jpg

Třída Tench znamenala vyvrcholení vývoje původní konstrukce, jejíž rodokmen lze vystopovat až ke třídě P. Zvenku byla prakticky shodná s třídou Balao a konstrukce byla natolik příbuzná, že některé z posledně objednaných ponorek třídy Balao byly dokončeny ve standardu třídy Tench. Přestože do skončení bojů bylo postaveno 25 člunů, většina se dosud nacházela v domácích vodách. Necelý tucet jich stihl účast v bojích a žádná z nich nebyla ztracena. Celkem bylo v letech 1944 – 1946 vyrobeno 33 člunů, dalších 101 bylo zrušeno nebo před dokončením sešrotováno.

Rozdíly nebyly sice vidět, byly však významné. První se týkal strojovny. U třídy Balao poháněl každý ze čtyř dieselů přímo generátor, který sloužil jak k dobíjení baterií, tak k napájení hnacích elektromotorů při plavbě na hladině. Každý hřídel byl redukční převodovkou spojen se dvěma motory. Motory i převodovky byly velmi hlučné ( naštěstí technika a metody japonského protiponorkového boje byly dosti zaostalé ). Redukční převodovky byly také drahé, vrtošivé a choulostivé a v USA měly už tradičně dlouhé dodací lhůty. Proto mělo význam vyvinout velký pomaloběžný motor, který by mohl být přímo spojen s vrtulí. V trupu bylo možno umístit dvě tyto větší jednotky bez převodovek a neohrabaných redukcí. To byl jen příklad problémů, jimž museli čelit konstruktéři ponorek.

Palivové a balastní nádrže byly lépe rozmístěny především tak, aby jejich odvzdušňovací potrubí nevedlo vnitřním trupem ( kde představovaly riziko zatopení ) a také pro snazší vyrovnávání podstatných změn v zatížení a vyvážení v důsledku spotřeby paliva během dlouhé plavby. Dokonce se podařilo nacpat do trupu další čtyři zásobní torpéda, což spolu s radarem a s účinnými mechanickými přístroji pro řízení palby poskytlo třídě Tench výrazný náskok před konkurencí. Pro zkrácení průměrné doby ponoření, která činila dlouhých 55 – 60 sekund, dostal plášť mnohem více odlehčovacích otvorů.

 
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt     
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.